Prozatímní vítězství obstrukce

Prostředky užité k této obraně měly bezesporu obstrukční rysy, včetně sáhodlouhých vystoupení poslanců, jimiž se jednání protahovala a končila bez hlasování, anebo včetně blokování programu schůzí. Rozzlobená levice, která přitom aspoň k některým korekturám Janotových zákonů disponovala potřebnou většinou, zkoušela dosáhnout svého mimořádnými schůzemi, ale ani to nepomohlo. Tento pátek pak nakonec plénum rozhodlo o vyřazení všech bodů řádného rokování a po jedné neúspěšné mimořádné byly zrušeny i další tři takové schůze. Aspoň prozatím tedy těsná menšina ODS se svými spojenci (hlavně z řad TOP 09) uspěla a může v přituhujícím předvolebním boji říkat, že zabránila zvyšování už tak odstrašujícího rozpočtového deficitu. Levice se k otázkám vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci anebo zrušení takřečených "stropů" při platbách na sociální pojištění může vrátit až na březnovém rokování. Lidovci, kterým jde o návrat mateřské na loňskou úroveň, budou zřejmě zkoušet svolat do té doby další mimořádnou schůzi, k čemuž jim ovšem musí být ČSSD nápomocna.

Poznamenejme, že tato změna má asi také šanci na přijetí největší, s čímž je možná jakž takž smířena i ODS. Ale s ostatními zásahy do Janotova balíčku už to ale bude mít levice těžší, neboť občanští demokraté defenzivní taktiku samozřejmě nemíní opustit. A opět mají šanci na úspěch: pokud budou obstrukční manévry efektivní do zhruba 20. března, pak by sněmovna už do voleb zřejmě nestihla rozhodnout znovu o případném vetu senátu či prezidenta. A volbami ustanovené sněmovní plénum začíná podle pravidel vždy jakoby "on nuly", nemůže se vracet k bodům rozjednaným bývalou sněmovnou a vše se musí nastartovat znovu od počátku.

Nadto v pátek přišli občanští demokraté s nápadem činnost sněmovny až do voleb tak řečeno "odpískat". Konkrétně: frakce ODS navrhuje, aby se dolní komora už vůbec nescházela vyjma krátkých a věcných rokování nad otázkami, ve kterých bude prý panovat široká politická shoda. Což je ovšem v dané chvíli pojem dosti iluzorní. Však by asi nějaká opatření podstatná pro chod státu měl sněmovně označovat předseda vlády.

Levice sice hned vyhlásila, že neúspěšné návrhy z lednové schůze hodlá i nadále prosazovat, ale uvidíme, jak se věci v nejbližších dnech vyvinou. Sociální demokracii by se jistě líbilo, kdyby si změny v sociální oblasti mohla před volbami vetknout do štítu. Jenomže realita ukazuje, že to možná technicky nepůjde a že návrh ODS dolní komoru z předvolebního boje vyřadit, není tak docela od věci. Pokud se ČSSD cítí před volbami dost silná, a to jistě ano, vlastně by jí příliš vadit nemuselo a konec konců může zatím nedosažené změny hladce včlenit mezi volební sliby. V tichosti ustoupit ale asi chtít nebude a tak se nechme překvapit s čím Jiří Paroubek nyní přijde. Možná nakonec bude muset uznat, že do voleb opravdu nic podstatnějšího nestihne.

Nezaujatým pohledem zvenčí nezbývá než konstatovat, že tentokrát - i když ještě není nic zcela ukončeno - slavila pravice úspěch. Což je vlastně ukázkou toho, jak se může menšina bránit mírné parlamentní přesile, jde o docela zajímavou demokratickou lekci. Dodat lze už jen tolik, že lednová schůze poskytla další munici těm, kdo volají po změně volebního systému, který by vedl k dostatečné majoritě koalice vedené volebním vítězem. Pokud k takové korektuře nedojde, můžeme se také klidně dočkat i v příštím období všelijakých patových situací, jakou se tentokrát povedlo defakto vyvolat ODS. Přičemž by se ovšem ani jí nezamlouvalo, kdyby někdy příště i při několika hlasech navíc nemohla dosáhnout ve sněmovně svého.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .