Protesty proti stavbě Penty na Masarykově nádraží vnímáme. Jsou jen slyšet víc než příznivci, tvrdí manažer

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03629852.jpeg

Stavba první části obřího obchodního a kancelářského komplexu u pražského Masarykova nádraží, kterou plánuje skupina Penta Investments, získala (zatím) nepravomocné územní rozhodnutí. Projekt teď ale kritizují Národní památkový ústav, spolek Arnika a další jako AutoMat nebo Klub Za starou Prahu. Vznikla i petice se zhruba 600 podpisy.

Tým Penty v konsorciu Masaryk Station Investment vede manažer Petr Palička. V Interview Plus pak na vlnu protestů říká: „Nevím, jestli ty připomínky jsou četné. My je vnímáme,… a to od začátku představení projektu, ale současně znějí i ty opačné. Ono, jak už to tak bývá, ty nesouhlasné, negativní hlasy bývají hlasitější.“  

Národní památkový ústav (NPÚ) už oznámil, že bude žádat zastavení územního rozhodnutí, bouří se opoziční zastupitelé Prahy 1. Všichni tvrdí, že s nimi nebyl projekt z ateliéru Zahy Hadidové, který významně změní podobu okolí Masarykova nádraží, Florence a Vítkova, řádně projednán a konzultován. „Celý projekt se vyvíjí zhruba 7 let. Za tu doby byly stovky diskusí, schůzek s odborníky, veřejností nebo politiky,“ namítá Palička.

Celý projekt se prý upravoval, procházel standardním procesem, kterým musí projít každý složitý projekt. „Výsledkem je územní rozhodnutí… Vyjadřovalo se k němu asi 50 dotčených orgánů, které samy mají řadu dalších poradních orgánů. NPÚ je jeden z poradních orgánů jednoho z těch dotčených,“ vysvětluje.

V tichosti?

Lidé dál kritizují, že územní rozhodnutí bylo vydáno v tichosti, bez zveřejnění na úřední desce městské části.

„Stavební zákon říká, že když je účastníků řízení malé množství, tedy do 30, tak se rozhodnutí nevyvěšuje, ale účastníci řízení se obesílají. V tomto případě je účastníků zhruba 16, takže všichni byli obesláni. Kdyby obesláni nebyli, tak zase budou říkat, že si toho na desce nevšimli,“ pouští se Palička do spekulací.   

Jak si pak manažer Penty vysvětluje záporné stanovisko NPÚ, asi jedné z nejdůležitější památkářských organizací v metropoli? „Stanovisko památkářů, tedy odboru památkové péče magistrátu, je klíčové k tomu, abyste vůbec mohli získat územní rozhodnutí. Odbor si opatřoval mnoho odborných stanovisek a jedno z nich je NPÚ, které bylo negativní… Ono ne pro každou stavbu máte vždy všechna podpůrná stanoviska kladná,“ vysvětluje.

Názor památkářů?

„Osobně mě (názor NPÚ) mrzí. Taky jsme ale dlouho poslouchali, že zásadní připomínky bude mít mise UNESCO. To se nestalo. Naopak, západní část projektu podporovali.“

Projekt v okolí Masarykova nádraží, tedy v srdci pražské památkové rezervace, UNESCO posuzovalo už před 1,5 rokem. Kladně se vyjádřilo pouze k první části projetu, ne k části východní. „S tím naprosto souhlasíme… V další části (projektu), který je na karlínské straně magistrály, dojde k úplné změně konceptu… i ke změně územního plánu. Bude vypsána nová architektonická soutěž, kde budou zástupci Prahy a odborné veřejnosti. Tady už o žádném projektu ani nehovoříme,“ dodává.

Palička pak připomíná, že Penta uspořádala pro veřejnost šest diskusních večerů, kam měl přístup úplně každý. „Nemám spočítáno, kolik lidí tam bylo, ale poměrně hodně. Rozeslali jsme asi 7 tisíc letáků do schránek lidí v okolí, už před dvěma roky jsme otevřeli informační centrum přímo na nádraží a máme i webové stránky. Mohu vás ubezpečit, že jsme diskuse monitorovali a negativních komentářů bylo minimum. Převažovalo: Proboha, hlavně s tím územím už konečně něco udělejte,“ dodává.

Celé Interview Plus, kde se dozvíte, jak bude projekt vypadat a jestli řeší zeleň, nebo nedostatek bytů, si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Veronika Sedláčková.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související