Protesty proti stavbě Penty na Masarykově nádraží vnímáme. Jsou jen slyšet víc než příznivci, tvrdí manažer

Čtěte také

Penta plánuje spojit železnicí letiště Vodochody s Masarykovým nádražím v Praze

Tým Penty v konsorciu Masaryk Station Investment vede manažer Petr Palička. V Interview Plus pak na vlnu protestů říká: „Nevím, jestli ty připomínky jsou četné. My je vnímáme,… a to od začátku představení projektu, ale současně znějí i ty opačné. Ono, jak už to tak bývá, ty nesouhlasné, negativní hlasy bývají hlasitější.“  

Národní památkový ústav (NPÚ) už oznámil, že bude žádat zastavení územního rozhodnutí, bouří se opoziční zastupitelé Prahy 1. Všichni tvrdí, že s nimi nebyl projekt z ateliéru Zahy Hadidové, který významně změní podobu okolí Masarykova nádraží, Florence a Vítkova, řádně projednán a konzultován. „Celý projekt se vyvíjí zhruba 7 let. Za tu doby byly stovky diskusí, schůzek s odborníky, veřejností nebo politiky,“ namítá Palička.

Celý projekt se prý upravoval, procházel standardním procesem, kterým musí projít každý složitý projekt. „Výsledkem je územní rozhodnutí… Vyjadřovalo se k němu asi 50 dotčených orgánů, které samy mají řadu dalších poradních orgánů. NPÚ je jeden z poradních orgánů jednoho z těch dotčených,“ vysvětluje.

V tichosti?

Lidé dál kritizují, že územní rozhodnutí bylo vydáno v tichosti, bez zveřejnění na úřední desce městské části.

Čtěte také

Anketa: Projekt Penty pro okolí Masarykova nádraží je největší průšvih za posledních 25 let

„Stavební zákon říká, že když je účastníků řízení malé množství, tedy do 30, tak se rozhodnutí nevyvěšuje, ale účastníci řízení se obesílají. V tomto případě je účastníků zhruba 16, takže všichni byli obesláni. Kdyby obesláni nebyli, tak zase budou říkat, že si toho na desce nevšimli,“ pouští se Palička do spekulací.   

Jak si pak manažer Penty vysvětluje záporné stanovisko NPÚ, asi jedné z nejdůležitější památkářských organizací v metropoli? „Stanovisko památkářů, tedy odboru památkové péče magistrátu, je klíčové k tomu, abyste vůbec mohli získat územní rozhodnutí. Odbor si opatřoval mnoho odborných stanovisek a jedno z nich je NPÚ, které bylo negativní… Ono ne pro každou stavbu máte vždy všechna podpůrná stanoviska kladná,“ vysvětluje.

Názor památkářů?

„Osobně mě (názor NPÚ) mrzí. Taky jsme ale dlouho poslouchali, že zásadní připomínky bude mít mise UNESCO. To se nestalo. Naopak, západní část projektu podporovali.“

Čtěte také

Penta začne na Masarykově nádraží stavět příští rok

Projekt v okolí Masarykova nádraží, tedy v srdci pražské památkové rezervace, UNESCO posuzovalo už před 1,5 rokem. Kladně se vyjádřilo pouze k první části projetu, ne k části východní. „S tím naprosto souhlasíme… V další části (projektu), který je na karlínské straně magistrály, dojde k úplné změně konceptu… i ke změně územního plánu. Bude vypsána nová architektonická soutěž, kde budou zástupci Prahy a odborné veřejnosti. Tady už o žádném projektu ani nehovoříme,“ dodává.

Palička pak připomíná, že Penta uspořádala pro veřejnost šest diskusních večerů, kam měl přístup úplně každý. „Nemám spočítáno, kolik lidí tam bylo, ale poměrně hodně. Rozeslali jsme asi 7 tisíc letáků do schránek lidí v okolí, už před dvěma roky jsme otevřeli informační centrum přímo na nádraží a máme i webové stránky. Mohu vás ubezpečit, že jsme diskuse monitorovali a negativních komentářů bylo minimum. Převažovalo: Proboha, hlavně s tím územím už konečně něco udělejte,“ dodává.

Celé Interview Plus, kde se dozvíte, jak bude projekt vypadat a jestli řeší zeleň, nebo nedostatek bytů, si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Veronika Sedláčková.