Protest proti protestu
Rakouským politikům se příliš nechce zasahovat proti blokádám hraničních přechodů a odůvodňují to právem občanů protestovat. Tím pádem ale jistě pochopí, že existuje i právo protestovat proti protestům. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga by uzavření všech dvanácti česko-rakouských hraničních přechodů na dvě hodiny představovalo důvod otevřít problém na evropské úrovni. Jednalo by se totiž o porušení jedné ze základních svobod EU - volného pohybu osob.
Rakouští protitemelínští aktivisté své akce stupňují proto, aby si někdo jejich názoru všiml. Jejich názor pak jistě více vynikne, když Česko vznese protirakouský protest například u Evropské komise či u mezinárodního soudu. Politici sice setrvale říkají, že situaci kolem Temelína je třeba řešit klidně, bez emocí, ale to se, jak vidno, dlouhá léta nedaří. Možná tedy dozrál čas k postupu přesně opačnému, tedy k neklidu a emocím. Po příští blokádě by měl být předvolán rakouský velvyslanec, aby vysvětlil, co se děje. Náš velvyslanec by naopak měl být z Vídně povolán do Prahy ke konzultacím.
Za uzavření hranic by nějaká auditorská firma měla vypočítat ztrátu a předepsat pokutu, kterou by pak Česká republika vymáhala v arbitráži. Naši politici by zkrátka měli ukázat světu, jak velice si ceníme volného pohybu osob, který pro nás dodnes není úplnou samozřejmostí, neboť si ještě mnozí z nás pamatujeme, jak jsme byli za minulého režimu ohledně pohybu omezeni. Jde zkrátka o to, aby Rakušané zjistili, že nejsou sami, kdo se umí brát za nějaké hodnoty. Sousedským vztahům by prostě prospělo zdvořile praštit do stolu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
