Prodloužit zkušební dobu není potřeba, věří odborářka. „Prospěje to trhu práce,“ obhajuje úřednice

Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce. Proč?

Dana Roučková: Celou novelou jsme se snažili reagovat na podněty a potřeby, které jsme obdrželi z praxe. Toto opatření může být praktické jak z pohledu zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců, aby měly obě strany dostatečný časový prostor ujasnit si, zda jim vzájemná spolupráce bude vyhovovat či nikoliv.

Čtěte také

iROZHLAS

Práce při rodičovské a prodloužení výpovědních lhůt? Vláda projedná návrh novely zákoníku práce

Jsou to maximální doby, nikdo nebude nikoho nutit, aby se tyto doby využívaly. Doba se mění, pokrok nezastavíme a i v průběhu těch několika málo měsíců se objevují nové postupy u zaměstnavatele, o kterých zaměstnanec třeba ani dopředu nevěděl, když do práce nastupoval.

Radka Sokolová: Prodlužování zkušební doby je podle nás absolutně neopodstatněné a nedůvodné. Jsem přesvědčená, že u řadových zaměstnanců jsou tři měsíce dostatečně dlouhá doba, aby vyhodnotili, jestli je pro ně práce, do které nastoupili, vyhovující. A stejně tak aby zaměstnavatel vyhodnotil, jestli zaměstnanec vykonává svou práci, jak je potřeba.

Jestli má někdo maximální možný limit, tak ho využije. A jestli budou zaměstnavatelé, kteří budou přistupovat na kratší zkušební dobu, tak to budou jednotky. Ale pro většinu zaměstnanců se prodlouží doba nejistoty, jak se zaměstnavatel rozhodne. A ne vždycky to musí být jenom o tom, jestli dobře, nebo špatně pracuje.

Trh na úkor zaměstnanců?

Nemůže se to obrátit i proti zaměstnavatelům, kteří už teď těžko shání pracovní sílu? Nesníží se ochota zaměstnanců měnit zaměstnání, pokud tu je delší zkušební doba?

Roučková: Naopak tím, že zkušební doba bude moci být delší, to může flexibilitu podpořit, protože zaměstnanec získá dostatečně dlouhý čas, aby se ujistil, že práce, do které nastoupil, je pro něj vhodná.

Pokud se tak nestane, bude mít delší dobu pro to, aby všechno důkladně zvážil a případně velmi rychle pracovně-právní vztah ukončil a hledal si nějaké jiné zaměstnání.

Čtěte také

Fungoval by dánský model trhu práce v Česku? Muselo by se úplně změnit myšlení lidí, říká expert

Sokolová: Nejsem přesvědčená, že čtyřměsíční zkušební doba rozhýbe trh práce. Když už bude zaměstnavatel u náročnějších profesích, kde je složitější zaškolení, investovat do zaškolení, tak bude stát o to, aby tam ten člověk zůstal. A ne ho držet v nejistotě, jak se nakonec rozhodne.

Máme dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Zaměstnavatelé volají po tom, že jim chybí zaměstnanci. A my tady místo toho, abychom hledali modernizaci ve výrobě a ekonomice, uvolňujeme zákoník práce a dostáváme zaměstnance do čím dál větší nejistoty.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) odkazovala na dánský model flexicurity, jenomže české pojetí je o tom, že řešíme pouze flexibilitu a nikde není řešena ochrana zaměstnanců.

Kratší výpovědní lhůta

Odbory kritizují i zkrácení výpovědní lhůty na jeden měsíc v případě pochybení zaměstnance, ale také nově zahájení výpovědní doby už ode dne doručení výpovědi, což může velmi významně zkrátit výpovědní lhůtu. Nepřinese to další stres pro zaměstnance, že budou mít méně času na hledání práce?

Roučková: Obecně délka výpovědní doby zůstane nejméně dvouměsíční. Pouze ve třech specifických případech podání výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodů závažného pochybení ze strany zaměstnance anebo v případě, kdy přestane splňovat požadavky pro výkon sjednané práce, bude výpovědní doba ze zákona činit nejméně jeden měsíc.

Čtěte také

Jurečka připravil jednostrannou flexibilitu. Nehledíme, jakou práci nezaměstnaný sežene, říká Prokop

Z hlediska běhu a délky výpovědní doby se nastolí rovnost bez ohledu na to, kdy zaměstnanec nebo zaměstnavatel výpověď podá, což se na základě současné právní úpravy neděje. Potom může docházet k významně rozdílným délkám výpovědní doby třeba až o jeden měsíc.

Sokolová: V případě, že zaměstnanec nevykonává svou práci, hrubě porušuje nebo opakovaně porušuje své pracovní povinnosti, tak už dnešní podoba zákoníku práce umožňuje zaměstnavatelům se s takovým zaměstnancem rozloučit.

A nemyslím si, že pokud ukončují zaměstnanci pracovní poměr, tak počítání ode dne doručení přinese jakýkoliv přínos.

Jsou navrhnovaná opatření více ve prospěch zaměstnavatelů? A jak chce ministerstvo posílit pozici zaměstnanců? Dozvíte se v audiozáznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.