Proč Severokorejce tolik přitahuje Rakousko?

Nedávno se jedna skupina severokorejských turistů rozhodla k prohlídce muzea voskových figurín ve vídeňském Prateru. Podle zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a boj s terorismem se návštěvníci z Asie podivovali nad tím, že na výstavě chyběla figurína severokorejského vůdce Kim Čong-una. Jejich pozornost prý alespoň uspokojila vosková postava legendární americké herečky Marilyn Monroe.

Proč se Trump sejde s Kim Čong-unem zrovna ve Vietnamu?

Donald Trump ve svém úterním poselství o stavu Unie poprvé oznámil, že se koncem února sejde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vietnamu.

Rakouská tajná služba si severokorejských cest poslední dobou všímá stále častěji. Nijak se tím netají, podle zpravodajců jde o vlastně o běžnou praxi, kterou prý také například uplatňuje u delegací z Íránu a jiných rizikových států.

Ve zprávách Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a boj s terorismem a také v dokumentech parlamentního vyšetřovacího výboru se ale takové země objevují spíše sporadicky. Výjimkou je právě Severní Korea, o kterou Vídeň jeví zájem téměř nepřetržitě.

Přitažlivá země

Deník Der Standard proto prohlédl celou řadu dokumentů a vyzpovídal znalce problematiky, aby zjistil, proč je Rakousko pro Severokorejce přitažlivé, a proč se naopak o ně zajímají místní tajné služby.

„Severokorejské zastoupení ve Vídni je obzvláště důležité. Například proto, že ve městě sídlí Mezinárodní agentura pro atomovou energii,“ vysvětluje rakouský historik Thomas Riegler. Jak dodává, existují i další důvody. Pchjongjangu se vždy zamlouvala okolnost, že je Rakousko neutrální zemí.

Alpská země totiž leží na Západě a není přitom členskou zemí NATO. K tomu se přidává skutečnost, že Rakousko je spíše zdrženlivé, co se týče obrany před špionáží ze zahraničí. Přesto se najdou výjimky: Vídeň například zamítla obnovit akreditaci jistému pracovníkovi severokorejského velvyslanectví. Podle spřátelených tajných služeb se měl podílet na únosu jednoho severokorejského zběha.

Čtěte takéItálie vyšetřuje, jestli severokorejská tajná služba násilím neodvlekla do KLDR dceru diplomata

Čtěte takéŠéf zpravodajců USA: KLDR se asi nikdy nevzdá všech svých jaderných zbraní

Když se Pchjongjang rakouských úřadů dotázal, proč byla další akreditace odepřena, Vídeň odpověděla s tím, že samotná KLDR zná důvod nejlépe. Legendární se ve smyslu severokorejských zájmů v Rakousku stal také fakt, že severokorejská státní banka Golden Star měla dlouhou dobu svou jedinou evropskou filiálku právě ve Vídni.

V roce 2001 varoval Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boj s terorismem, že rakouská pobočka tohoto finančního ústavu slouží jako středisko pro zpravodajské aktivity Pchjongjangu. Až o tři roky později a pod nátlakem Spojených států byla filiálka uzavřena.

Severokorejská pokladnice

Bezpečnostní instituce se domnívají, že Kimova dynastie v Rakousku drží majetek. V tamních bankách mají být uložené severokorejské peníze a členové diktátorova osobního sekretariátu také údajně z alpské země obstarávají luxusní zboží.

V roce 2016 měli Severokorejci jedné vídeňské privátní bance oznámit, že si své peníze přijedou vyzvednout v hotovosti. Rakouští zpravodajci ale vzhledem k mezinárodní situaci  usoudili, že by vydání financí neodpovídalo rakouským zájmům. Rakouské ministerstvo zahraniční tehdy pověřilo centrální banku, aby vymyslela, jakým způsobem by bylo možné vyplacení prostředků zabránit.

Čtěte takéČistka v KLDR? Kim před summitem podle Jihokorejců vyměnil staré diplomaty za mladé poradce

Podle zjištění Der Standardu nakonec peníze do Asie skutečně nedoputovaly. Přitom Severokorejci si konta v rakouských bankách často založili ještě před tím, že byly proti izolované asijské zemi uvaleny mezinárodní sankce. Přesto rakouské finanční domy tyto peníze nevydávají, a to ani přes opakované žádosti Severokorejců.

Rakouský deník uvádí, že se severokorejský vliv do země dostává i prostřednictvím sportovních spolků zabývajících se tradičním korejským bojovým uměním taekwondo. Členové Kimovy rodiny navíc přijíždějí i soukromě. Například v roce 2014 tajné služby poukázaly na to, že Kim Čong-nam, starší bratr severokorejského vůdce, plánoval navštívit vídeňský koncert britského zpěváka Erica Claptona.

Podle zpravodajců ale nebylo pravděpodobné, že by Kim do Evropy cestoval pouze za hudebním zážitkem. Deník připomíná, že Kim Čong-nam byl v roce 2017 zavražděn nervovým plynem v Malajsii údajně na povel svého bratra, jenž se měl obávat možné konkurence.

Skutečným důvodem Kim Čong-namovy cesty mohl být například nákup firem, jejichž výrobky lze využít k výrobě jaderných zbraní. Je známo, že se Severní Korea v Rakousku zajímala o podniky vyrábějící horkotlaké a vysokotlaké lisy. Tradiční rakouské výrobce těchto strojů měla asijská země podle zpráv bezpečnostních složek kontaktovat v roce 2016.

Podezření z korupce

Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boj s terorismem se zabývá ještě jedním mimořádným případem souvisejícím se Severní Koreou. Jak Der Standard uvádí, má jít o výrobu severokorejských pasů v rakouské tiskárně státních cenin, kterou však v roce 2000 v rámci privatizace koupil soukromý investor.

Robert Schuster: Sebastian Kurz – rakouská popová hvězda v Bílém domě

Skoro by se dalo říct, že se v těchto dnech roztrhl pytel s pozvánkami pro středoevropské premiéry navštívit v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Společnost měla vytisknout 190 tisíc severokorejských cestovních dokladů, přičemž 30 z nich měly před zimními olympijskými hrami v jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018 získat rakouské bezpečnostní orgány. Ty prý následně předaly tři bianko pasy Soulu v rámci vzájemné bezpečnostní spolupráce.

Nyní se ale v Rakousku zkoumá, kdo vůbec zajistil předání pasů jihokorejským agentům a jestli nedošlo ke korupčnímu jednání. Prohřešku proti zákonům by napovídaly dovolené několika zaměstnanců Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a boje s terorismem v Jižní Koreji, které uhradily tamní bezpečnostní složky.

Současným vyšetřováním každopádně trpí důvěryhodnost rakouských tajných služeb. Například jeden z vyšetřovaných zpravodajců je považovaný za odborníka na Korejský poloostrov. V této problematice přitom chtěly s rakouskými kolegy ještě nedávno spolupracovat například francouzské tajné služby. S tím by teď však mohl být konec, domýšlí vídeňský deník Der Standard.