Proč se tučňáci bojí tmy
Raději hladový než mrtvý. Tímto heslem se zřejmě řídí antarktičtí tučňáci, kteří jsou ohrožováni kosatkami a tuleni leopardími.
Antarktičtí tučňáci kroužkoví (Pygoscelis adeliae) a císařští (Aptenodytes forsteri) se na lov korýšů krillu vydávají výhradně za bílého dne. Jejich oblíbená kořist je však mnohem dostupnější za nocí. Biologové se dlouho domnívali, že tučňáci raději loví za dne jednoduše proto, že mají špatné noční vidění. Nová studie mořských ekologů však dokázala, že tučňák v noci vidí jako rys a při lovu se potápí do hloubek 50 až 100 metrů, kde panuje úplná tma. Vědci proto nabízejí novou teorii: tučňáci v noci neloví, protože se bojí dravých mořských savců.
Vody kolem Antarktidy jsou domovem tuleňů leopardích, kteří pravidelně loví oba druhy tučňáků a kteří přes poledne obvykle odpočívají. Podezřelé jsou i kosatky. Vědci sice nikdy nepozorovali, že by kosatky lovily tučňáky, ale předpokládají, že to dělají a že dokonce existují smečky, které žijí blízko kolonií tučňáků a na jejich lov se specializují. Strach z tuleňů a kosatek zřejmě neovlivňuje jenom denní aktivitu tučňáků, ale také jejich migraci. Tučňáci císařští opouštějí své kolonie koncem antarktického léta. Namísto aby vedli mláďata k nejbližším a na potravu nejbohatším vodám, cestují do chudších oblastí na sever. Také tučňáci kroužkoví v zimě migrují na sever. Je možné, že se tak vyhýbají temným vodám, ve kterých dravce jen těžko zahlédnou včas.
Zdroj: Polar Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
