Proč se pijavenky obejdou bez sexu
Pijavenky se chovají jako mistři úniku - a právě proto se posledních 30 milionů let obešly bez sexu. Nová studie ukazuje, že při napadení patogeny pijavenky prostě vyschnou, odletí s větrem a na vzdáleném místě založí nové a zdravé populace.
Sladkovodní živočichové pijavenky (Bdelloidea) patří do kmene vířníků (Rotifera), dokážou přežít dlouhá období ve vysušeném stavu a rozmnožují se výhradně nepohlavně. Bez sexu se pijavenky obešly už asi 30 milionů let, což je pro vědce poněkud šokující. Předpokládá se, že pohlavní rozmnožování slouží především k "míchání genů", které udržuje odolnost proti patogenním organismům a parazitům. Pijavenky by proto teoreticky měly už dávno začít pozvolna skomírat, ale namísto toho se mají čile k světu a vytvořily nejméně 450 druhů.
Poněkud nelogická prosperita pijavenek zaujala biology z Cornell University, kteří se je rozhodli potrápit houbovou infekcí a sledovat jejich adaptaci. Populaci pijavenek vědci infikovali smrtelně nebezpečným kmenem patogenní houby a pak už jen pozorovali, jak všechny pijavenky postupně umírají. Pokud ale infikovaná populace dočasně vyschla, získaly pijavenky navrch. Houba byla vůči dehydrataci zranitelnější, takže čím déle tento stav trval, tím na tom byly pijavenky lépe.
V další sérii experimentů vědci umístili vysušenou populaci pijavenek infikovanou houbou do větrné komůrky. Zjistili, že vysušené pijavenky dokážou odletět s větrem a houby prostě nechat za sebou. Na nových místech - vzdálených třeba stovky kilometrů daleko - pak mohou pijavenky zakládat nové, neinfikované populace. Mechanismus je to velmi účinný, protože po sedmi dnech v laboratorním větru vznikl stejný počet zdravých populací, jako po třech týdnech kompletního vysušení.
Pijavenky tak podle vědců hrají jakousi evoluční hru na schovávanou. Osídlí neinfikované prostředí a namnoží se v něm dřív, než je parazité stačí najít. Unikátní obranný mechanismus, který není známý u žádných jiných organismů, je zřejmě tím pravým důvodem, proč mohly pijavenky klidně hodit sex za hlavu.
Zdroj: ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.