Proč se nemůžeme dostat k evropským miliardám

Řeč je o dotacích z evropských fondů. V letech 2007-2013, případně ještě s dvouletým odkladem, by jich Česko mělo dostat za zhruba 750 miliard korun.

Jenže se v této chvíli zdá, že nestíháme zařídit potřebnou administrativu. Proto hrozí, že se nepodaří vyčerpat desítky miliard, ať zbytečně nestrašíme ve vyšších řádech.

Politici jsou povinně optimističtí a vysvětlují občanům, že k žádnému zdržení nedochází. Jsou tady jisté skluzy, ty má ale každá země a Česko na tom není hůře, než ostatní.

Skutečně není možné doložit, že zpoždění je fatální a že už to nepůjde napravit. Možnosti tu jsou a dobrá vůle úředníků z Bruselu prý neochvějná.

V každém případě zpoždění existuje. Dotace jsou naplánovány z evropského rozpočtu od roku 2007 až do roku 2013. Aby mohly být čerpány, k tomu je třeba splnit tři základní kroky.

Za prvé, je nutné v Bruselu domluvit Národní strategický referenční rámec, který vysvětluje, proč dotyčná země dotace potřebuje. Česko tento úkol splnilo koncem července.

Druhým krokem je dohoda na operačních programech, které už stanovují konkrétně, za co se peníze mají utrácet. Česko v této chvíli ještě nemá dohodnutý žádný operační program. K tomu dodejme, že čtvrtina členských zemí Evropské unie měla všechny dohodnuty už koncem srpna, další čtvrtina alespoň některé.

Češi mohou počítat s dohodou o prvních programech nejdříve koncem roku.

Tuto dohodu navíc komplikuje třetí podmínka pro čerpání dotací, totiž zřízení implementační agentury, která bude podle přesně stanovených předpisů rozdělovat a kontrolovat dotace z jednoho konkrétního programu. Proto nastal takový poprask na ministerstvu školství, když se koncem srpna zjistilo, že zatím nezačalo zakládat implementační agenturu ani pro jeden ze dvou operačních programů, které má na starost. A lidé, kteří byli dost kompetentní agenturu založit, právě odcházeli po řádně podané výpovědi.

Dá se tedy čekat, že přinejmenším školské programy budou vyhlášeny až v příštím roce.

Znamená to nějakou katastrofu? To jde těžko říct, protože velké zkušenosti s evropskými dotacemi nemáme.

Varovné je srovnání s čerpáním dotací v minulém rozpočtovém období. Češi čerpali dotace v letech 2004 až 2006, první krok, tedy referenční rámec dohodli v Bruselu ještě koncem roku 2003. Další dva kroky stihli do května 2004 a tak mohly agentury vydat první výzvy pro zájemce o evropské peníze ještě před prázdninami.

Z takového pohledu máme tentokrát přinejmenším pololetní zdržení. Optimisté zatím mohou tvrdit, že o tolik nejde. Před třemi lety začínalo čerpat dotace jen deset nových členských států, tentokrát se o bruselské peníze uchází sedmadvacet zemí. Za zdržení tedy může do značné míry také Evropské komise. Také proto povoluje při čerpání skluz tři roky, o rok víc, než dosud.

Na to mohou pesimisté namítnout, že v minulém rozpočtovém období dostalo Česko zhruba sedmdesát miliard, tentokrát půjde o desetkrát vyšší částku.

Realistou je Arnošt Marks, který byl odpovědný za dohodu o dotacích v letech 2004-2006 upozorňuje, že jde o to, vytvořit byrokratickou strukturu, které odpovídá velké bance - se všemi investičními, účetními a kontrolními odbory.

Srovnání je na místě. Aktiva největší zdejší banky ČSOB činily v minulém roce 750 miliard korun. To odpovídá částce, která se má otočit během sedmi let mezi Bruselem a Prahou.

Byrokracie na ministerstvech na to není očividně připravena, jak svědčí příklad z ministerstva školství. Většina úředníků dosud neměla s něčím tak složitým zkušenosti.

A ti, kteří už přece jen nějaké zkušenosti mají, jsou zpravidla propouštěni. Tak byl koncem minulého roku odvolán z ministerstva pro místní rozvoj Arnošt Marks. Jeho někdejší přímá nadřízená Věra Jourová byla dokonce neprávem obviněna z korupce. V této době radí Rumunům, kteří patří v přípravě na čerpání k deseti nejúspěšnějším zemím.

Bývalá náměstkyně Jourová popisuje stav na úřadech, které mají zkušenosti s čerpáním evropských dotací, jako personální genocidu. I nepříliš pozorný občan si nakonec musel všimnout, že z agentury Czechinvest, která čerpá dotace pro ministerstvo průmyslu, odešli všichni zaměstnanci na úrovni ředitelů.

Není tedy pochyb, že dochází k vážným chybám na organizační i personální úrovni. Na druhé straně převažuje mezi odborníky již zmíněná důvěra, že Brusel nemá nejmenší zájem peníze blokovat, i když dostane špatné operační programy a i když implementační agentury budou vypadat velmi nedůvěryhodně.

U Jóviše, jak tohle celé skončí! Povzdychl by si v této chvíli Rychlonožka z klubu Rychlých šípů. Lehké mrazení v zátylku je zkrátka na místě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .