Proč se Češi vůbec zabývají norským sociálním systémem? diví se krajanka

4. únor 2016

Barnevernet je norské slovo, kterému v Česku rozumí snad každý. A stejně tak s naprostou jistotou i tomu, co tato sociální služba dělá. Kromě prezidenta Miloše Zemana pozvedla svůj hlas i česká vláda, která chce v kauze odebraných dětí Evy Michalákové vstoupit do řízení před norským soudem.

Zároveň se ale z Norska do debaty zapojují i naši tamní krajané, podle kterých vedou čeští politici a média boj proti Barnevernetu jednostranně a zaujatě. Mnozí z nich tamní systém ochrany dětí naopak obhajují.

  • Spor o norský Barnvernet, jeho metody a cíle, svedli pod dozorem Tomáše Pavlíčka europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a tlumočnice Petra Hajmanová žijící
    v Norsku.
    " style="">
    Spor o norský Barnvernet, jeho metody a cíle, svedli pod dozorem Tomáše Pavlíčka europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a tlumočnice Petra Hajmanová žijící
    v Norsku.
    " style="">
    Spor o norský Barnvernet, jeho metody a cíle, svedli pod dozorem Tomáše Pavlíčka europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a tlumočnice Petra Hajmanová žijící
    v Norsku.
0:00
/
0:00

„Norský systém funguje jako normální sociálka, má ale prostě jiné principy,“ uvedla v pořadu Pro a proti Petra Hajmanová, matka dvou dětí a tlumočnice žijící v Norsku.

Podle ní by Česka republika měla respektovat demokratický systém jiných zemí. „Je mi líto, že se tato otázka překrucuje a medializuje.“

Hajmanová trvá na tom, že Norsko pracuje s biologickým principem. „Pokud Barnevern začne zasahovat, tak je nejdůležitější rodinu podpořit. Ale pokud se situace ukáže jako neúnosná a dítě je v ohrožení, tak se odebírá.“

„Já se norských statistik neděsím, protože součástí těch 9 tisíc norských dětí, za které přebírá odpovědnost Barnevernet jsou i nezletilí azylanti, kteří přišli bez rodičů, sirotci a další. Počet dětí, které organizace odebere v akutních případech se pohybuje kolem 1500 dětí za rok.“

Krajanka souhlasí, že i v Norsku se o Barnvernu hodně píše. „Hlavně kriticky, co je třeba vylepšit.“

„Kritika je veliká, odborníci sepisují petice k tomu, co je třeba napravit, a společnost se o to zajímá, vláda teď například předělává zákon na ochranu dítěte,“ doložila probíhající diskuzi o změnách Petra Hajmanová.


Hajmanová: „Já prostě nechápu tu myšlenku, proč by se někdo z Čech měl zabývat norským sociálním systémem. Proč by se v Čechách měla šířit panika, jen proto, že někde v Evropě existuje ´hrůzný systém, který krade lidem děti´?“

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) souhlasí, že Bernevernet dělá spoustu dobré práce, ale tvrdí, že se vyskytují mnohé případy, které je na místě kritizovat.


Zdechovský: „Vím, že jsou lokální Barnevernety, které přiznávají, že mají poměrně veliký problém... Sami jejich zaměstnanci mi přiznali, že jsou buď podfinancováni nebo že jich je málo, a nemají čas se všemi případy zabývat dopodrobna, a ta chybovost tam být může.“

„Velmi dlouho jsem studoval tuto problematiku a myslím, že je nutné kritizovat a mezinárodně tlačit Norsko, aby tyto věci změnilo.“

Čeští sociální pracovníci se vždy snažili primárně nechat dítě u svých biologických rodičů, preferují to i čeští soudci, upozornil europoslanec.

„Norský systém je jiný, a preventivně, když zjistí nějaký problém, jsou děti odebrány. Ne ve všech případech, ale velmi často,“ dodal.

Politik citoval i z aktuálních statistik, které získal od norských úřadů.

„Dětí v péči Barnevernetu je k dnešnímu dni 46 tisíc, jak mi potvrdilo tamní ministerstvo pro péči o děti, odebraných z toho je 9 tisíc. I tak mi to číslo přijde veliké, a v některých případech mi přijde, že byly děti odebrány zbytečně,“ konstatoval Tomáš Zdechovský.

autor: tpa