Proč se bojíme udušení

26. listopad 2009

Při zvýšení koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu se člověk začíná dusit a cítí panický strach. Jedním z důvodů je, že oxid uhličitý spouští chemickou reakci v "centru strachu" našeho mozku.

Neurologové z Iowské univerzity studovali protein ASIC1a, který se ve velké koncentraci vyskytuje v neuronech amygdaly - tedy oblasti mozku považované za centrum strachu a emočních prožitků. Protein je součástí iontového kanálu, který umožňuje šíření nervových vzruchů. Dřívější studie ukázaly, že myši bez tohoto proteinu ztratily strach z udušení. Při zvyšování koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu neztuhly na místě, což je u hlodavců příznak strachu, ale pokračovaly ve svých běžných aktivitách. Jakmile jim ale vědci pomocí virového vektoru dopravili do mozku příslušný gen, začaly se oxidu uhličitého bát stejně jako normální myši.

Nové experimenty ukázaly, že oxid uhličitý v amygdale snižuje pH. V neuronech, které obsahovaly protein ASIC1a, vyvolala zvýšená kyselost elektrické impulsy, které vytvářejí pocit strachu. O tom, že strach skutečně souvisí s kyselostí, se vědci přesvědčili opět na myších. Normální myši, které dostaly injekci pufru (látky, která zabraňuje poklesu pH) čelily oxidu uhličitému téměř stejně nebojácně jako ty, které postrádaly protein ASIC1a.

Schéma propojení amygdalárních jader

Objev, že podstatou strachu z udušení je reakce iontových kanálů na zvýšení kyselosti v amygdale, může být podle autorů studie velice užitečný při léčbě některých psychiatrických onemocnění - především panické poruchy.

Zdroj: Science NOW

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.