Proč Putin potřebuje Orbána? Je alternativou k evropskému liberalismu

Ruský prezident Vladimir Putin se vydal na ojedinělou cestu do Evropské unie. Cíl jeho návštěvy, Maďarsko, naznačuje posun ve strategii Kremlu, nastolený po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Agentura Reuters označuje Putinovu misi za další etapu prohlubování rusko-maďarských vztahů a za "zkoušku nervů" pro Evropskou unii.

Razantní maďarský vůdce Viktor Orbán se stal premiérem v roce 2010. Putin se s ním od té doby sešel už několikrát. Do Budapešti zavítal naposledy v roce 2015. Byla to tehdy jeho první návštěva členského státu Evropské unie po ruské anexi Krymu a vypuknutí bojů na východní Ukrajině, uvádí server Politico.

Letošní návštěva je však jiná než předchozí bilaterální kontakty, protože v Kremlu se v poslední době dívají na Maďarsko jinýma očima. Putin vnímá Orbána jako euroskeptického vůdce, který může hrát důležitou roli na evropské scéně. A doufá, že Budapešť by mohla Moskvě v rámci Evropské unie formálně napomáhat při zrušení sankcí proti Rusku.

„V posledních dvou letech Orbán nabývá pro Rusy na významu. Během migrační krize se v rámci unijní politiky staly jeho postoje jakousi alternativou k liberálnímu proudu Evropské unie.," říká v rozhovoru pro server Politico András Deák, vedoucí výzkumný pracovník v Ústavu světové ekonomiky při Maďarské akademii věd.

Putinova reputace v centru zájmu

Pro Kreml má tedy nynější návštěva Budapešti jak symbolickou, tak politickou hodnotu. Putin chce domácí veřejnost přesvědčit, že Rusko je světovou velmocí. Navíc v době, kdy doufá v užší spolupráci s novou americkou administrativou, a potažmo i ve zlepšení kooperace s evropskými partnery. Moskva chce zkrátka demonstrovat, že Putin není vyvrhel, domnívá se autor článku na serveru Politico.

Vladimír Putin

„Budapešť je jednou z mála evropských metropolí, kde se Putin může cítit uvolněně. Setká se s někým, kdo sdílí jeho pohled na svět,“ podotýká Dmitrij Trenin, ředidel moskevského Carnegieho střediska. „Takové přijetí pak umožní Moskvě tvrdit, že ne všichni Evropané ruskou politiku odmítají,“ dodává Trenin.

Formální agenda pro bilaterální jednání je hodně široká. Oficiálně je její prioritou osud maďarské jaderné elektrárny Paks, na jejíž dostavbě se má, ke zděšení unijních zastánců energetické nezávislosti na Moskvě, Rusko podílet. Budapešť se už dostala kvůli rozšíření elektrárny do střetu s Evropskou komisí. Ta mimo jiné kritizuje skutečnost, že Maďaři zadali ruskému koncernu Rosatom zakázku k výstavbě dvou nových bloků elektrárny bez veřejné soutěže.

Stavba za 10 miliard eur

Stavba má být z větší části financovaná úvěrem ve výši deseti miliard eur, který poskytne Rusko. Ale jak Politico dále uvádí, Putin a jeho doprovod přicestovali do Maďarska s jasným záměrem: posílit Orbánův odpor k sankcím, které Evropská unie uvalila na Rusko.

„Naděje Kremlu tkví v tom, že Orbán vystoupí proti sankcím razantněji, a to nikoli jen rétoricky,“ soudí maďarský politolog Deák a dodává: „Pro Rusy je důležité najít evropskou zemi, která se tohoto tématu chopí jako první. Ale je velkým otazníkem, zda nejde jen o zbožná přání. A byl by Orbán vůbec ochoten ujmout se takové role?“ ptá se Deák.

„Opakovaně jsme vyjádřili náš odpor k protiruským sankcím, ale nechtěli jsme rozbít jednotu Evropské unie," řekl 24. ledna v rozhovoru pro ruský list Kommersant maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Podobný názor vyjádřilo i několik dalších zemí. Ale když přišlo na rozhodování, zůstali jsme úplně sami,“ prozradil šéf maďarské diplomacie. A tím podle serveru Politico naznačil, že demontáž, byť křehké, unijní jednoty, nebude tak snadná, jak někteří doufají.

Trump jako důvod k optimismu obou zemí

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vzbudilo v Kremlu optimistická očekávání. Pokud Washington změní svůj postoj k protiruským sankcím, některé evropské země by mohly jeho postup kopírovat. A pokud Washington restrikce zmírní, či dokonce zruší, bude podle ruských přestav pro Evropskou unii obtížnější zachovat si jednotu.

Logo

Maďarský premiér Orbán na posílení styků s Kremlem pracuje už od svého nástupu do premiérské funkce Vítězství Donalda Trumpa by podle něho mohlo nyní přinést nové příležitosti nejen pro Maďarsko, ale i pro jeho vztahy s Moskvou, píše portál Politico.

Podle Orbána začíná platit nové paradigma: na světě už je víc mocenských center. Z tohoto nového modelu tedy zřejmě z hlediska maďarského premiéra vyplývá, že pokud jde o vztahy s Moskvou, mohou se evropské země rozhodovat, jak chtějí. „Je nerozumné, zvlášť v Evropě, ignorovat sílu a příležitosti, jaké Rusko představuje,“ prohlásil Orbán.

Znepokojená Ukrajina

Země, které s Maďarskem sousedí, mezitím pozorně sledují projevy náklonnosti Budapešti k Moskvě i kroky Ruska v regionu. Zvlášť znepokojená je Ukrajina, východní soused Maďarska. Podle serveru Politico by toho právě Kyjev mohl ztratit nejvíc, pokud by se utužily vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem a zhroutil režim západních sankcí.

Ve středoevropských zemích převládá naděje, že úzké vztahy Maďarska a Ruska nebudou mít za následek nějaký konkrétní bezpečnostní problém. Koneckonců, Maďarsko je zodpovědným a spolehlivým partnerem v rámci Severoatlantické aliance. Vítězství Donalda Trumpa, muže, který NATO označil za zastaralé, ale středoevropské země nutí přehodnotit priority. A server Politico cituje slova Marka Galeottiho, experta na Rusko z pražského Ústavu mezinárodních vztahů:

„Až dosud spočívalo dilema střední Evropy v tom, že spolehlivé Spojené státy jsou daleko, kdežto nevypočitatelné Rusko blízko. Putin se teď bude prezentovat jako hlava regionu,“ říká Galeotti.

Ruské dezinformace v maďarských médiích

Server Politico si všímá i nálad maďarské veřejnosti, moc proruská podle něj není. A opoziční politici se obávají, že premiér Orbán se už teď chová stejně jako jeho ruští partneři, zvlášť pokud jde o omezování tisku a výroky o tom, že vláda chystá zásah proti neziskovým organizacím. A navíc, někteří pozorovatelé poukazují na ruské dezinformace v maďarských médiích, což je podle nich důkaz, že Kreml se snaží ovlivňovat veřejné mínění v Maďarsku.

„Naše země se vydává špatným směrem. Měli bychom spíš rozvíjet vztahy se svými západními partnery,“ posteskl si v rozhovoru pro server Politico Viktor Szigetvári, předseda maďarské opoziční liberální strany Együtt.

autor: smi
Spustit audio