Proč máme málo vysokoškoláků? Protože se nepodařilo rozvinout krátký VŠ sektor, říká odborník

Podle ředitele Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kouckého, je nižší podíl vysokoškoláků v Česku ovlivněn hlavně tím, že se do statistiky započítává celá dospělá populace do 65 let. Pokud jde o mladé lidi ve věku 25 až 35 let, pohybuje se tento podíl okolo 33 %, což je dokonce něco málo nad evropským průměrem.

Hlavní chyba je, že se nepovedlo rozvinout krátký vysokoškolský sektor. Jistá snaha tady ale byla v 90. letech. Prostřednictvím takzvaných vyšších odborných škol
Jan Koucký

Místo, kde ale opravdu zaostáváme, vidí Jan Koucký v oblasti šíře a rozrůzněnosti vysokého školství. Zatímco na západě už nefungují jen klasické univerzity, ale i spousta vysokoškolských institucí zaměřených na profesní přípravu. U nás stále přetrvává dlouhé studium. A to nejen na bakalářské, ale i na krátké vysokoškolské úrovni.

„Jestliže v počtu bakalářů za západní Evropou stále zaostáváme, tak v počtu krátkých dvouletých titulů nemáme vlastně vůbec žádné. Naopak v počtu magistrů jsme nad průměrem EU, dokonce i nad OECD,“ vysvětluje Koucký. Rozrůznění vysokoškolských titulů by prý pomohlo také udržet kvalitu magisterských a inženýrských diplomů.