Proč jsou vůdci paviánů shovívaví?
Vůdčí samci tlup paviánů čakma dovolují podřízeným samcům, aby se pářili se samicemi a plodili potomky. Toto na první pohled nezištné jednání je ve skutečnosti motivováno vypočítavostí vůdců.
Vůdčí samec vládne tlupě paviánů čakma zcela bezkonkurenčně a u podřízených samců by si snadno vynutil monopol na páření s říjnými samicemi. Vůdcové jsou ale shovívaví a čas od času dovolí páření i podřízeným samcům. Zhruba každé třetí mládě má jiného biologického otce, než je vůdce tlupy. K čemu ta shovívavost?
Tým vedený kanadskou psycholožkou Louise Barrettovou z University of Lethbridge odhalil pro velkorysost vůdčích samců ryze zištný motiv. Výsledky jedenáctiletého výzkumu života paviánů čakma v jihoafrické rezervaci "De Hoop" shrnuli vědci v publikaci v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vůdce je obvykle svržen silným samcem z cizí tlupy, který zabije mláďata svého předchůdce. Nový vůdce tlupy si tak zajistí, že samice přestanou kojit, v krátké době znovu zabřeznou a zplodí novému vůdci tlupy potomky. Svržený vůdčí samec je obvykle z tlupy vypuzen. Pokud by držel monopol na páření, mláďata by v jeho nepřítomnosti nikdo nechránil. Tatínkové z řad podřízených samců ale mají silný motiv řádění nového vůdce výrazně omezit. A také se o to snaží. To dává vyšší šanci na přežití i potomkům svrženého vůdce. Podřízení "bezdětní" samci zůstávají v tlupě paviánů čakma v průměru pět měsíců. Samci, kteří mají v tlupě vlastní potomky, se drží tlupy dva roky a přitom dávají pozor, aby mláďatům nikdo neubližoval. Velkorysost se vůdčím samcům paviánů čakma zjevně vyplácí.
Odkaz na článek v PNAS:
PNAS
Stránky Louise Barrettové:
Louise Barrett
Více informací o jihoafrické rezervaci De Hoop:
De Hoop
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
