Proč Egypt?

Často se říká, že islámští teroristé můžou udeřit kdekoliv na světě - snad s výjimkou severního pólu. Ve skutečnosti se ale předpokládá, že některá místa jsou zranitelnější než jiná. Horkou půdou jsou země konfliktů: tedy hlavně Irák, Agfhánistán, a samozřejmě Izrael. Poněkud bezpečnější je islámský svět, hlavně proto, že je tam víc islamistů a mezi lidmi se lehko ztratí. Ještě bezpečnější by měly být neislámské země - jenomže v mnoha z nich jsou velké komunity muslimů, ve kterých teroristé mohou hledat svoje spojence. Úplně bezpečné místo ale prakticky neexistuje, protože všude se dá (za jistých okolností) proniknout.

V posledních dnech padl předpoklad, kterým se mnozí utěšovali. Podle expertů se totiž útoky doposud skoro nikdy neopakovaly dvakrát na stejném místě. Teď je všechno jinak. Londýn zažil dva útoky po sobě - a v podstatě s napětím čeká další. Egyptské letovisko Šarm aš-Šajch se stalo o víkendu rovněž opakovaným cílem.

Co se týče islámského terorismu, padlo tedy několik zaužívaných představ. Například, že k tomuto druhu terorismu vede chudoba, nevzdělanost nebo slabá integrovanost muslimů v západních společnostech. Vede k němu totiž zhoubná ideologie, kterou nevyléčí zvýšení finanční pomoci některé z rozvojových zemí, ani větší výdaje na vzdělání, ani jakákoli forma pozitivní diskriminace. A co je důležité, k vymýcení terorismu nevede ani změna chování Západu. Jak často zdůrazňuje bývalý izraelský premiér Netanjahu, teroristé nás nenávidí kvůli tomu, kdo jsme - nikoliv kvůli tomu, co děláme.

Vraťme se ale k otázce proč právě Egypt? Tato země má mnoho předpokladů k tomu, aby se na ni teroristé zaměřili. Je potvrzením staré pravdy, že nejvíc obětí islamistů pochází z řad samotných muslimů. Tamní režim je sekulární, což je islamistům trnem v oku. Současně je autokratický - to je pro ně další důvod boje proti němu. V minulosti učinil Egypt naprosto odvážný krok, když jako první arabská země podepsal mír s Izraelem. To je v očích teroristů hřích, který se nedá odpustit. Mimochodem, bývalý prezident Sadat za to zaplatil životem v roce 1981.

Dalším důvodem pro Egypt je fakt, že tam mají islamisté silné základny. Jeden z nejbližších pobočníků Usámy bin Ládina byl Egypťan. Pocházeli odtud čtyři teroristé v letadlech, útočících na New York a Washington. Sídlí tam několik organizací, vyznávajících džihád a doufajících, že se jim podaří svrhnout současný režim a nastolit islámské zákony. Nejméně dvě z nich se ostatně k poslednímu útoku stihly přihlásit.

Mnoho Egypťanů bojuje dlouhá léta v Agfhánistánu, Iráku a dalších zemích. Předpokládá se, že náhodné nebylo načasování útoků na den státního svátku: v sobotu si totiž Egypťané připomínali svržení monarchie v roce 1952. Podle některých expertů hrálo teroristům do karet i to, že právě nyní začíná turistická sezóna, jež bude samozřejmě v troskách. Hotely měly zvyšovat ceny, místo toho budou jejich manažeři rádi, když se v nich někdo ubytuje.

Dá se očekávat, že důsledky ekonomického rázu budou obrovské. Jaké budou ale důsledky rázu politického? Teroristé považují útoky v Šarm aš-Šajchu za obrovský úspěch. A jak říkají experti: nic nepovzbudí další útoky tolik, jako úspěšný útok. Egypt se tedy má ještě nepochybně na co těšit.