Problémy s dovozem i léčbou rakoviny aneb Jaké důsledky může mít tvrdý brexit

Co by se stalo, kdyby k takzvanému tvrdému brexitu skutečně došlo, vysvětluje britský týdeník Economist. K vystoupení Velké Británie z EU má dojít už 29. března 2019, přesně dva roky poté, co britská premiérka uplatnila článek 50 Evropské smlouvy.

Od té doby obě strany usilují o dohodu o vystoupení i rámcovou smlouvu o budoucnosti vzájemného obchodu, ale názorová propast je příliš velká. Navíc je tu možnost, že i kdyby ji vyjednavači uzavřeli, odmítne ji britský parlament. Článek 50 však stanoví, že k vystoupení dojde v příslušný čas automaticky, pokud se zúčastněné strany nedohodnou na prodloužení termínu.

Zrušené lety

Zastáncům takzvaného tvrdého brexitu se myšlenka odchodu bez dohody zamlouvá. Podle nich může Británie s Evropskou unií klidně obchodovat podle podmínek Světové obchodní organizace (WTO) jako většina třetích zemí.

Pravidla unie i Světové obchodní organizace vyžadují celní kontroly a cla u velké části bilaterálního obchodu. To by způsobilo dlouhé fronty v Doveru a narušení dodávek čerstvých potravin |foto: Jiří Hošek

A nepřejí si nic jiného než zrušit všechny zákony a nařízení unie. Někteří tomu říkají „čistý brexit“. Protože jsou však přípravy na vystoupení bez dohody minimální, bylo by to nejspíš poněkud chaotické, varuje Economist.

Pravidla unie i Světové obchodní organizace vyžadují celní kontroly a cla u velké části bilaterálního obchodu. To by způsobilo dlouhé fronty v Doveru a narušení dodávek čerstvých potravin a vedlo by to k zpřísnění kontrol na hranicích mezi Británií a Irskem.

Británie by vypadla z evropských regulačních orgánů, zabývajících se bezpečností leteckého provozu, léky, jadernými materiály nebo kontrolou potravin a automobilů, a neměla by čas vytvořit si vlastní úřady. Nesměla by tak možná létat letadla nebo by se do země nesměly přivézt radioizotopy k léčbě rakoviny a rovněž by mohl váznout dovoz potravin a aut, píše Economist.

Přechodné období

Zatím se hovoří o ledasčem, ale všechny debaty jsou jen taktické, nikoli reálné. Žádný vyjednavač brexit bez dohody doopravdy nechce. Premiérka Mayová doufá, že když o něm bude mluvit, přiměje Evropskou unii k pružnějšímu přístupu k jejímu návrhu obchodní smlouvy.

Současná situace je pro zastánce tvrdého brexitu probuzení ze snu, hodnotí jednání Komárek

• Upravit
• Smazat

Podle premiéra Andreje Babiše chybí k dovršení dohody o vystoupení Británie z EU zhruba 20 procent. Jenže se zdá, že brexit se komplikuje. Rezignovali ministr zahraničí i ministr pro brexit a vyjednávání se ujala sama premiérka Theresa Mayová.

Podle ní by Británie měla plný přístup na jednotný trh zboží. Chce také přesvědčit poslance vlastní strany i voliče, aby její návrh podpořili, protože perspektiva brexitu bez dohody je příliš chmurná.

Jenže nic z toho jí zatím nevychází. Mayová zjišťuje, že její kolegové v Evropské komisi velkou část jejího plánu odmítají. A počítají, že představa brexitu bez dohody je tak zlá, že premiérka bude muset ustoupit a přijmout podmínky Bruselu. Situace je o to složitější, že mnoho členů její strany i voličů soudí, že Mayová jde unii příliš na ruku.

Nakonec snad k brexitu bez dohody nedojde, ale první měsíce příštího roku mohou být značně náročné. A i kdyby nakonec Británie odchod provedla s dohodou, bude v ní obsaženo přechodné období, které potrvá jen do prosince 2020. Pak by se znovu vrátilo nebezpečí, že Británie zůstane bez dojednané smlouvy o vzájemném obchodu, varuje britský Economist.