Pro Lišku vše teprve začíná

Teď tohoto muže na postu svého prvního zástupce má: je to František Pelc a Matěji Stropnickému nepomohlo, že poukazoval na jeho údajně spornou minulost coby bývalého unionisty v těsné blízkosti bývalého předsedy Unie Svobody Pavla Němce, spojeného s řadou dosud neobjasněných kauz. Například s justiční kauzou katarského prince, který byl, ač usvědčen z pohlavního styku s nezletilými, propuštěn ze zdejší vazby domů a teď žádá bohorovně po ČR odškodné.

Stropnický neuspěl ani když obvinil další nové místopředsedkyně Zelených, Martinu Pokornou a Evu Tylovou, z účelového zakládání stranických organizací před minulým sjezdem strany. Ondřej Liška se za všechny své spolupracovníky postavil.

A povedlo se mu i to, co jeho předchůdci Bursíkovi na minulém sjezdu nikoliv: totiž změnu stanov tak, aby pozice republikové rady byla do budoucna slabší. Doposud se totiž oba orgány, předsednictvo strany a republiková rada, držely v šachu. Bursíkovi se sice podařilo změnit na loňském sjezdu složení rady tak, aby v něm nebyli jeho největší odpůrci, ale to nebylo řešení. K tomu dospěli delegáti sjezdu až o uplynulém víkendu. Jednání republikové rady bude napříště svolávat předsednictvo a "dvojkolejnost", na kterou si Bursík i Liška stěžovali, by tak měla být odstraněna. Alespoň v to nové vedení Zelených doufá. V radě by mělo napříště být také víc zástupců krajů.

Dobojováno ale nejspíš není. Poté, co byly změny stanov prosazeny, odešli kritici tohoto kroku demonstrativně ze sálu a protože ho v neděli už opustili i další delegáti, sjezd se tak stal neusnášeníschopným a Liškovi nezbylo, než jej rozpustit.

Ta hlavní bitva, kterou bude muset nové vedení Zelených nicméně v příštích měsících svést, se nebude konat jen na vnitrostranické půdě. Tam bylo evidentně o víkendu docíleno maximálně jakéhosi křehkého příměří mezi politickými pragmatiky a fundamentálními stoupenci zelené politiky. Otázkou teď je, jaký dojem se s tím vším dá ještě udělat navenek. A to hlavně na voliče, kteří budou chtít především vědět, zda jejich hlasy, když už se rozhodnou k urnám jít, nepropadnou. Zatím totiž průzkumy veřejného mínění dávají straně Zelených šanci maximálně tříprocentní.

Zelení tedy budou muset v příštích měsících přesvědčit, jakým směrem se hodlají vydat. Jak a s kým chtějí na politické scéně ČR prosazovat své priority. Zatím je formulují spíše všeobecně: Patří mezi ně důraz na trvale udržitelný rozvoj, a v této souvislosti i na obnovitelnou energii, a především na ochranu klimatu, ale také například na lidská práva, na sociální soudržnost, a na liberální přístup k menšinám.

Pod to se ale dá dosadit řada zcela konkrétních cílů. Od návrhů zcela reálných a realistických opatření například v boji s korupcí, až po návrhy na vzdělávací programy, zaměřené proti sociálnímu vyloučení. Čím konkrétnější tato navrhovaná opatření budou, a čím realističtější bude vyhlídka na to, že se Zeleným podaří zaujmout pro ně i některou z větších sil na politické scéně, tím pravděpodobnější bude, že přece jen zůstanou parlamentní stranou i po volbách. Zatím nejsou v tomto ohledu ani na začátku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .