Přišel čas příměří v Gaze?
Pozdě ale přece, dalo by se říci o reakci generálního tajemníka OSN Pan Ki Muna, který teprve v devatenáctý den bojů v Gaze přijel na Blízký východ. Pravda je, že v minulých dvou týdnech bylo v oblasti snad až příliš mnoho diplomatů, od trojčlenné evropské česko-francouzsko-švédské delegace v čele s Karlem Schwarzenbergem, před francouzského prezidenta Sarkozyho, pověřence kvarteta a britského expremiéra Blaira, až po německého ministra zahraničí Steinmeiera. Zatím se ovšem žádnému z nich nepodařilo situaci prolomit.
Pan Ki-mun zatím navštívil Egypt, čeká ho dále cesta do Jordánska, Izraele, na západní břeh Jordánu, do Turecka, Libanonu, Sýrie a Kuvajtu. Právě Egypt, v němž generální tajemník OSN pobýval ve středu, je možná klíčem k dalšímu postupu.
Perspektiva příměří se objevila už před deseti dny po návštěvě Nicholase Sarkozyho v Káhiře, ale pak celá věc usnula. Jedním z důvodů byl fakt, že Egypťané kladli odpor izraelskému požadavku, aby hranice mezi Gazou a Egyptem byly důkladně chráněny mezinárodními jednotkami , a to na egyptské straně. Jeden z hlavních izraelských požadavků totiž je, aby se do budoucna neopakovala situace, kdy se Hamas mohl pohodlně vyzbrojit tunami výbušnin pomocí pašovacích tunelů z Egypta. Káhira se ovšem cítila uražena návrhem, který prý vyjadřuje nedůvěru egyptské pohraniční stráži. Nalezení nějakého důvěryhodného řešení pro hranici mezi Gazou a Egyptem je však nutnou podmínkou nejen pro uzavření příměří, ale i pro dlouhodobý klid.
Jak se zdá, na urychleném příměří ale nemají zájem ani představitelé Hamasu a zčásti ani Izraelci. Hamas momentálně evidentně spoléhá na to, že se jeho představitelům podařilo se skrýt uvnitř hustě obydlených částí Gazy a vědí, že Izraelci si nemohou dovolit vstoupit do tohoto teritoria, aniž by to znamenalo velké oběti mezi palestinskými civilisty i izraelskými vojáky. Špičky Hamasu tedy čekají v bezpečí v nemocnicích a školách na okamžik, kdy mezinárodní nebo i domácí tlak donutí Izraelce přerušit ofenzívu. Hamas se pak bude moci prohlásit za vítěze, protože odolal, aniž by Izraelci od něj dosáhli jakéhokoli příslibu ukončení střelby. Hamas také ví, že jedním z výsledků příměří bude odstranění blokády Gazy, a rádi si tedy počkají.
Jedním z kritických okamžiků bude 20. leden, kdy nastoupí nový americký prezident Barack Obama a dá svým izraelským spojencům najevo, že si přeje jejich urychlený odchod z Gazy, a to i za cenu jejich "nevítězství" nad Hamasem. Nebude totiž chtít začít své volební období blamáží, a ví, že nakonec mu Izraelci vyhoví.
Jak se tedy zdá, izraelské odhodlání se začíná drolit dříve než rozhodnost Hamasu. Zatímco premiér Olmert, který tlačí na pokračování a zintenzivnění bojů, jeho dva vládní kolegové, tedy šéfaka strany Kadima Cipi Livniová a šéf strany práce Ehud Barak začínají mluvit o jednostranném příměří. Oba se domnívají, že další pokračování bojů už nepřinese další vojenský zisk a jen škodí mezinárodní postavení Izraele. Pravdu má ale možná Olmert, protože i když další pokračování bojů prodlužuje nesmírně obtížný úděl prostých obyvatel Gazy, je možné, že další tlak na Hamas by mohl přivodit zásadnější poškození struktur Hamasu, což by odblokovalo situaci na dlouhou dobu. Bez porážky Hamasu se totiž brzy může celá situace vrátit tam kde byla, a Izrael bude zároveň mít svázané ruce, protože bude vázán mezinárodně dojednaným příměřím. Na rozdíl od Olmerta, jenž svou politickou kariéru už stejně brzy nedobrovolně končí, Livniová a Barak pociťují tlak ze zahraničí a také nechtějí ohrozit dosavadní zisky, a to nejen ty vojenské, ale i vnitropolitické, protože už za pár týdnů se budou v Izraeli konat parlamentní volby.
Pokračování bojů však zvyšuje napětí v celé oblasti, na severní Izrael dopadla už druhá dávka raket vystřelených z Libanonu, což oživilo obavy, že Hizballáh nebo některá z palestinských organizací v Libanonu se pokusí otevřít druhou frontu. Libanonská vláda má však eminentní zájem na tom, aby jejich země zůstala stranou bojů, a dala najevo, že se vynasnaží pokusy o otevření druhé fronty zmařit. K situaci se ve středu opět vyjádřili také představitelé českého předsednictví. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v evropském parlamentu uvedl, že se objevují obrysy řešení. Naznačil, že průlom by mohl souviset s vysláním evropských pozorovatelů na hranice Gazy. V europarlamentu hovořil také český premiér Mirek Topolánek, který zde představoval priority českého předsednictví. Topolánek se ohledně rychlého uzavření příměří vyjádřil skeptičtěji než Schwarzenberg, ale zmínil, že jednou z možností jak odblokovat vývoj na Blízkém východě, je perspektiva ustavení palestinského státu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.