Připlaťte si a možná plyn dostanete

Oč konkrétně jde? Moskva a Brusel se už delší dobu dohadují o to, kdo bude úvěrovat nákup ruského zemního plynu pro ukrajinské podzemní zásobníky, nezbytného pro hladký tranzit této energetické suroviny z ruských nalezišť na západní Sibiři k západoevropským zákazníkům. Podle ruských, ale i ukrajinských údajů je ho třeba pod povrch důležité tranzitní země, Ukrajiny, napumpovat 19 miliard kubických metrů, což bude stát pakatel - 5 miliard USD. Evropská unie tento návrh Moskvy až doposud odmítala, a důvod je pochopitelný. Státy západní části starého kontinentu jsou docela jednoduše zákazníci a neshody mezi výrobcem odebíraného zboží a jeho dopravcem by je v duchu elementární logiky vůbec nemusely zajímat. Realita je ovšem jiná: jak Ukrajina, tak nejnověji Bělorusko aktuálně nejsou platbyschopné, a to po nich Rusko po špatných zkušenostech s platební morálkou žádá přinejmenším část pěnez předem. Evropská strana se podle ruského internetového portálu gazeta.ru opakování energetické krize zpočátku tohoto roku velmi obává a příslušné komise už připravily příslušná opatření. Ta by například měla obsahovat povinnost jednotlivých členských zemí trvale informovat o stavu svých podzemních zásobníků nejména na tři dny dopředu a v případě potřeby svůj plyn poskytnout těm, kteří ho v době případné krize budou nejvíc potřebovat. Tento mechanismus jsme ostatně v lednu už zažili i u nás, kdy společnost RWE velmi rychle dokázala vypomoci daleko hůře postiženému Slovensku. Nebezpečí je přitom o to větší, že jak uvádí ruský energetický analytik Vjačeslav Buňkov, dostavuje se vždy na přelomu zúčtovacího období, a to z hodiny na hodinu. Pravdou je, že peníze v Evropě hledá i ukrajinská vláda, jejíž premiérka Tymošenková 16. června během zasedání rady EU-Ukrajina prohlásila, že její země "hledá civilizovaný způsob financování přepravy ruského plynu do Evropy za standardních komerčních podmínek", protože "ukrajinská bankovní soustava nebyla s ohledem na dopady finanční krize schopna na situaci bezprostředně zareagovat". Někteří západní ekonomové ovšem současnou hospodářskou situaci Ukrajiny označují za stav těsně před státním bankrotem, což je pro evropské banky důvod, aby žádný úvěr neposkytovaly - přesně tak, jak to činily doposud. Pokud se evropské peníze pro tento účel nakonec přece jen seženou, bude to rozhodnutí spíše či povýtce politické. Evropa se tak, pokud jde o ruský zemní plyn, zřejmě opět stává rukojmím jak Moskvy, tak Kyjeva, přestože v letním období a v podmínkách stále ještě sílící hospodářské recese by dopad nebyl tak tvrdý jako uprostřed zimy. Evidentní však je, že Moskva s Bruselem se nakonec nějak dohodnout budou muset, protože plně nahraditelný ruský plyn zatím není. Poměrně optimisticky zní proto statistický údaj, že potřeba této suroviny z Ruska v Evropě se z loňských 31 % už snížila na letošních 16 %. Což je ovšem stále ještě šestina celkové spotřeby. A to bychom neměli zapomínat, že některé nové unijní země jsou na ruském plynu závislé stoprocentně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .