Příliš mnoho dobra

Všeobecně se ví, že každý zdravotnický systém spolyká neomezené množství peněz, jen se k nim dostat. Totéž platí i v Česku. Podle hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mají Češi více nemocnic, než je ve světě zvykem. Placeny jsou pojišťovnami podle vykázané práce. Peníze od pojišťoven by měly stačit na provoz, platy zaměstnanců, nákup přístrojů i nutné opravy. Pouze stavbu nových budov a dražší přístroje by měl platit zřizovatel, obvykle tedy města, kraje nebo státní pokladna.

Některé nemocnice ovšem tvrdí, že dostávají málo zaplaceno a tak neukládají peníze na odpisy. O dotaci na nutné opravy potom žádají stát a argumentují přitom svou potřebností pro zdraví lidu. Přece nechcete, abychom naši nemocnici zavřeli, když chráníme životy, zní argument, proti kterému se jen málokterý politik odváží v televizi vystoupit.

Nemocnice se tak mohou dostat k mimořádným dotacím, které pak použijí nejen na opravy, které jsou zpravidla opravdu nutné, ale také na modernizaci a nákup nových přístrojů. Manažer, který dokáže takové věci prosadit, je právem svými spolupracovníky slaven.

Největší akcí tohoto druhu je právě žádost Fakultní nemocnice Motol o plné čtyři miliardy korun na opravy dětské kliniky.

Jak upozorňují experti, žádost je důmyslná i z jiného důvodu. Motolští přemluvili několik poslanců, aby o dotaci požádali místo nemocnice. Tento tah umožní obejít jednu vážnou překážku. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž nutná projektová dokumentace, která vysvětlí, jaká je veřejná zakázka a podle ní popíše postup stavby. Pokud návrh na dotaci předloží poslanci Sněmovně, půjde o samostatný zákon, kde dokumentace být nemusí. Odpadá tak mimo jiné nutnost vysvětlovat, proč je investice v Motole důležitější, než v jiných nemocnicích, skeptiky napadne, že volnější pravidla otevřou prostor korupci, která umožní umístit dotační peníze i jinde, než v přestavbě budovy.

Návrh poslanců a motolských také předstírá, že nejde o dotaci, ale o půjčku z Evropské investiční banky. Jak ale upozorňuje Ministerstvo financí, za příspěvkové organizace splácí všechny dluhy stát.

Plán Fakultní nemocnice v Motole je důmyslný. Přesnější by ale bylo říci, že je neprůhledný. Peníze půjdou neznámo odkud, neznámo kam. Jestli zvýší efektivitu českého zdravotnictví nikdo nevysvětluje, o to více mnozí zapírají, že konečný účet zaplatí daňový poplatník.

Důvěra motolských, že jejich plán vyjde, říká stručně a výstižně: politické konexe a chytráctví jsou v českém zdravotnictví nutným předpokladem úspěchu.

Ale nakonec snad poměry nejsou tak strašné. Poslanecký návrh na dotaci Motolu se dočkal kritiky od některých lékařů v čele s ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové Leošem Hegerem, expertů i politiků. Proto také poslanci návrh odložili do příští květnové schůze a budou na něm dále pracovat.

Občana může ještě potěšit, že příběh je opravdu poučný. Podle toho, jak skončí, bude moci posoudit stávající poměry. Buď jsou zdravotníci chyceni v sítích klientelismu a nebo se snaží svá pouta roztrhnout.