Přiletěla jasná kometa

22. březen 2006

Komety jsou pro lidi pěknou podívanou, která zkrášluje noční oblohu. Pro astronomy jsou navíc příležitostí, jak studovat historii sluneční soustavy, neboť komety přinášejí v jistém slova smyslu poselství minulosti. Na ranní obloze se nachází první letošní kometa pozorovatelná bez dalekohledu.

Komety jsou tělesa složená ze zmrzlých plynů a prachových částic různých rozměrů. Obsahují tedy hmotu, ze které vznikala sluneční soustava, a předpokládá se, že tato hmota v kometách neprodělala od jejich vzniku výraznější změny. Kometární těleso jako takové tvoří vlastní jádro, které má rozměr typicky několik kilometrů a většinou značně nepravidelný tvar. Menší jádra dosahují rozměrů několika set metrů, zatímco ta největší i několika desítek kilometrů v průměru. Jádro samotné má jen málo společného s tím, jak komety znají lidé, ať už z fotografií nebo z vlastní zkušenosti.

Kometa získává svůj typický vzhled až ve chvíli, kdy se přiblíží Slunci. Na jádro dopadá větší množství sluneční energie, která je ohřívá, čímž se z něj začnou uvolňovat těkavé látky. Ty potom vytvoří tzv. komu (hlavu komety), která má vzhled mlhavého obláčku, většinou s výrazným zjasněním uprostřed. Komy dosahují rozměrů v řádech desítek tisíc kilometrů až milionů kilometrů. Samotná velikost komy na obloze závisí na aktivitě kometárního jádra a na vzdálenosti od Slunce i Země.

Nejtypičtějším útvarem komety je bezesporu ohon, ten dělá kometu kometou. Ohony často dosahují délky až několika set milionů kilometrů a jsou tedy největšími útvary ve sluneční soustavě. Tvoří je unikající částice z jádra komety, které jsou strhávány tlakem slunečního záření za kometu. Tyto ohony nazýváme prachové, často jsou zakřivené a obvykle mají vzhled širokého vějíře.

Prachové částice jsou z jádra strhávány unikajícím plynem rychlostmi několika set metrů za sekundu. Tento plyn potom tvoří tzv. plynný ohon. Plynné ohony jsou jen velmi málo zakřivené, většinou téměř úplně přímé a úzké. Některé komety vytvoří jen jeden typ ohonu (krásný a velmi dlouhý plazmový ohon táhnoucí se přes půl oblohy nám ukázala v roce 1996 kometa Hyakutake), některé nám předvedou ohony oba - velmi jasný plynný i prachový chvost jsme mohli pozorovat například u komety Hale-Bopp v roce 1997.

Kometa C/2006 A1, kterou objevil polský astronom Grzegorz Pojmanski počátkem ledna, zdaleka nedosahuje krásy výše zmíněných komet. Přesto všechny milovníky oblohy překvapila vývojem své jasnosti. Předčila očekávání i výpočty astronomů a září několikrát jasněji. Počátkem března ji zkušený pozorovatel mohl spatřit i okem bez dalekohledu.

Kometa C/2006 A1 (Pojmanski) se v době objevu nacházela na jižní obloze v souhvězdí Indiána a nebylo možné ji od nás vidět. Potom se schovala v záři Slunce na denní oblohu a nikdo ji nemohl sledovat. Když se koncem února vyhoupla na severní oblohu, byla mnohem jasnější, než udávala předpověď. Během března postupně prolétá souhvězdími Delfína a Labutě. Tato souhvězdí se nad obzorem objevují až v ranních hodinách, takže kvůli pozorování komety si budeme muset přivstat.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio