Přilétá jasná kometa

8. březen 2013

Přibližně od 12. března budeme moci vyhledávat za soumraku nad západním obzorem očekávanou kometu PanSTARRS. Kometa by měla být jasná jako hvězdy ve Velkém voze.

Už asi rok a osm měsíců očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se příští týden octne na severní obloze a díky své vysoké jasnosti bude pozorovatelná za soumraku nízko nad západním obzorem očima či lépe malým dalekohledem. Kometa byla od svého objevu v červnu 2011 havajským automatizovaným vyhledávacím systémem Pan-STARRS zařazena mezi nejzajímavější vlasatice za posledních několik let. Z původních předpokladů totiž vyplývalo, že dosáhne na obloze jasnosti jako planeta Jupiter a bude tak jednou z nejjasnějších komet desetiletí. K tomu bohužel nakonec nedojde, avšak snímky komety z jižního nebe, odkud k nám vlasatice míří, dávají i tak tušit nevídané divadlo.

Dramatický vývoj jasnosti
Kometa byla po objevu na svou vzdálenost poměrně jasná. Navíc trend jejího zjasňování byl rychlý a nahrával možnosti příchodu opravdu jasné komety. Naneštěstí na konci roku 2012 se zjasňování náhle zpomalilo, a to natolik, že to chvíli vypadalo na velké zklamání. Při trendu, jaký přišel s tímto zpomalením, by se kometa takřka nedala sledovat ani malými dalekohledy. Za vinou stál silnějším slunečním zářením ještě nikdy předtím netknutý materiál na povrchu jádra komety, který podporoval produkci zářících plynů a tím plynulé zjasňování. Tento materiál se rychle vyčerpal a produkce plynů se značně zpomalila. Není to nic neobvyklého – u komet letících ke Slunci poprvé bývají tohoto chování astronomové svědky stále.

Přibližně na počátku února si však tým českých astronomů využívající robotický dalekohled FRAM v argentinské pampě všiml opětovně vzrůstajícího trendu zjasňování. Ze spektrální analýzy se navíc ukázalo, že větší procento jasu komety pochází ze slunečního světla rozptýleného na prachových částicích. Kometa totiž začala uvolňovat velké množství prachových zrnek a s nimi si vytvořila i překrásný vějířovitý ohon. Od té doby se ohon krásně vyvíjí a už nyní je jasné, že na březnové obloze – byť za soumraku a později svitu Měsíce – uvidíme krásnou vlasatici s jasností podobnou hvězdám ve Velkém voze a krásným ohonem, patrným zejména v malých dalekohledech.

Viditelnost komety PanSTARRS na večerní obloze

Zajímavá setkání
Kometa bude nejvýraznější hned po průchodu přísluním, které nastane 10. března 2013. V úterý 12. března bychom ji měli najít okolo 18:30 asi 7° nad západním obzorem. O den později ve stejný čas již asi 9° nad obzorem. V těchto dvou dnech ji bude provázet mladý Měsíc ve fázi velmi úzkého srpku. Zejména pak 13. března Měsíc najdeme nad kometou a její ohon bude mířit takřka k němu. V obou případech budeme ale potřebovat pozorovací místo se skutečně dobře odkrytým západním obzorem, pokud možno vysoko nad inverzí a smogem.

K neobvyklému nebeskému setkání pak dojde za přibližně 3 týdny poté – v noci ze 4. na 5. dubna 2013. Tehdy proletí kometa úhlově velmi blízko galaxie v Andromedě. V té době bude již na hranici viditelnosti pouhýma očima, zatímco mlhavá galaxie bude asi 7x jasnější. Na tmavé obloze je tato galaxie nejvzdálenějším vesmírným objektem viditelným ještě pouhýma očima – od Země leží přes 2 miliony světelných let daleko. Zajímavostí je ovšem zejména to, že půjde o jakési kometární deja-vu. V den nebeského setkání komety s galaxií uplyne přesně 11 let od doby, kdy stejné představení nabídla kometa 153P Ikeya-Zhang.

Vyhlížejte na obzoru
Jak bylo uvedeno, kometa se octne na severní obloze od úterý 12. března 2013. Bude ovšem vidět jen velmi nízko nad západním obzorem, ještě v době soumraku. V průběhu následujících týdnů sice bude stoupat výš nad obzor směrem k severozápadu, ovšem bude rovněž slábnout a navíc bude vadit svit Měsíce, který se 27. března octne v úplňku. Nejlepší období pro sledování je proto přibližně mezi 12. a 20. březnem.

Komety u galaxie v Andromedě po 11 letech

Na spatření komety si najděte místo s perfektně odkrytým západním a severozápadním obzorem. Není to obtížné – Slunce právě v březnu díky období okolo rovnodennosti zapadá přímo na západě. Protože kometa bude ve zmíněném období zapadat jen asi hodinu až hodinu a půl po západu Slunce, bude nejlepší vyjít na stanoviště už v době slunečního západu – okolo 18. hodiny. Kometu pak začněte vyhledávat už půl hodiny poté, ideálně mysliveckým binokulárem. Bude ještě světlo, ale jas komety by měl být dostatečný na její vyhledání malým dalekohledem. Zejména 13. března velmi pomůže mladý Měsíc, neboť kometu najdeme asi 5° vpravo pod ním. Zatímco 12. března kometa zapadne už okolo 19. hodiny, o týden později bude pozorovatelná takřka o hodinu déle.

Nezapomeňte fotit a cvičit na podzim
Kometu si budete moci pochopitelně i vyfotit. Potřebujete k tomu stativ a fotoaparát s možností delší expozice. Za světla soumraku by se mohla kometa objevit i na snímcích automatických kompaktů, ačkoliv mít po ruce nějakou digitální zrcadlovku s kvalitním objektivem bude nespornou výhodou. Aby se kometa ukázala na snímku pěkně, doporučujeme kratší expozice (4-8 sekund v závislosti na objektivu) a vyšší ISO (800-1600). Snímky můžete zasílat na server České astronomické společnosti přes formulář. Na webu bude v průběhu viditelnosti komety vznikat rozsáhlá galerie.

Určitě si celou příležitost nenechte ujít, neboť i přes obtížnou viditelnost komety můžete vše považovat za nácvik na hlavní divadlo letošního roku. Tím se s velkým napětím a očekáváním stane ještě zajímavější vlasatice C/2012 S1 ISON, která by podle všech současných pozorování mohla být v říjnu, listopadu a prosinci tohoto roku i kýženou kometou století…

autor: Petr Horálek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.