Přikrytý palcátem aneb Tábor je náš program

T. G. Masaryk
T. G. Masaryk

Je po konci 1. světové války, přesněji 21. prosince 1918. Tomáš Garrigue Masaryk, zvolený v nepřítomnosti prvním československým prezidentem, překročil státní hranice a triumfálně se vrací do hlavního města nového státu. Jeho čtvrtá zastávka je v Táboře, kde v krátkém – improvizovaném? – projevu vyslovuje zásadní ideovou tezi: „Tábor je náš program.“ Co tím myslel?

Šlo vlastně o odpověď na uvítací projev táborského starosty dr. Josefa Kose. Masaryk tehdy řekl: Také Vám děkuji. Těší mě, že jsem se mohl zastavit v Táboře, v tom historickém městě, jak jste dovodil. Tábor je náš program a tomu programu zůstaneme věrni. Prosím vás všecky o spolupráci. Práce nás ještě čeká a práce bude dost.“ Text projevu je citován podle Masarykových spisů, dobový tisk ho uváděl poněkud odlišně.

Vydaný Masarykův projev

Masarykova slova pak žila svým vlastním životem. V době první republiky se k nim hlásili legionáři, nově vytvořená Československá církev a další organizace i jednotlivci. Za nacistické okupace zmizela teze i její autor z veřejného prostoru, zatímco v komunistickém období byla slova podsunuta Janu Žižkovi, protože TGM byl i za tohoto režimu nežádoucí.

Osvobození jako upomínka reformace

Při pátrání po pozadí a souvislostech Masarykova výroku jsme se vypravili do Maroldova panoramatu Bitva u Lipan i přímo do Tábora samotného. Zde Masaryk pronesl při své druhé návštěvě tohoto města 20. března 1920, opět jako odpověď na přivítání starosty, následující slova:

Fotografie standarty z výstavy

„Naše osvobození národní a státní dělo se do velké míry ve znamení a v upomínce programu naší reformace: Husa, Chelčického, Žižky, Komenského a všech. Byla to pětisetletá památka úmrtí Husova, když jsem já, a to vědomě a symbolicky, vystoupil ve Švýcarsku a opověděl boj poprvé veřejně Habsburkům a Rakousku.“

Tábor jako ideové hlavní město

Toto vystoupení bylo delší než prvé a mělo jednoznačně programovější ráz. Masaryk ho uzavřel slovy: „Moderní správa státní vznikla v městech, rozumím v městech větších, a byl to – jak bylo dobře řečeno – Starý Tábor, kde obec byla republikou, byla státem pro sebe. A to byl všeobecný vývoj moderního státu.

A proto bych si přál a přeji si, abyste jako obec brzy reformovali hospodářství sociální a finanční na základě těch idejí, které vedly naši reformaci, abyste se zase stali, jak historikové říkali o Starém Táboře: po Praze druhým hlavním městem. Tábor se stal hlavním městem Čech, prvním, ne velikostí, nýbrž ideami, jen duchem a mravním cílem, ke kterému spěl. Také vy máte příležitost, a přímo řeknu povinnost, v tradicích svého města pokračovat.

Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře

A proto přeji vám a přeji národu, aby se Tábor stal duchovně nejen druhým, ale i prvním místem naší republiky a našeho státu.“ Citováno rovněž podle Masarykových spisů.

Našimi průvodci po složitých cestách Masarykova myšlení, dobových souvislostech i husitském pozadí budou politolog Petr Pithart, teolog Zdeněk Kučera a historik a ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.