Přijde stát o miliardy?

5. květen 2004

Česká republika by neměla nic zaplatit firmě Diag Human. Myslí si to bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková, která v těchto dnech vypovídala před parlamentní vyšetřovací komisí. Ta se zabývá případem údajné náhrady škody za zmařený obchod s krevní plazmou. Diag Human i s úroky chce po státu prý zhruba až deset miliard korun.

Pokud se skutečně ukáže, že firma na podobné odškodnění nemá nárok, bude mít Součková pouze částečnou pravdu. Podle dostupných informací totiž stát už firmě vyplatil zhruba 326 milionů korun. K jejich výplatě došlo de facto v tichosti už vloni. Tento krok prý byl zdůvodněn tím, že jde o bolestné za poškození firmy v souvislosti se zakázkou na obchod s krevní plazmou, které ji prý připravilo o výnosný kšeft. Pochybnosti o firmě, která nedávala dostatečné záruky, byly v té době podle všeho na místě. Zda je tento názor správný, to by měl posoudit příslušný soud.Celou kauzu komplikuje fakt, že se ministerstvo s firmou dohodlo na řešení sporu nikoli u klasického obchodního soudu, ale prostřednictvím tzv. rozhodčího soudu složeného ze tří právníků.

Ti se snaží nalézt smírné řešení. Tím se podle právních expertů stát připravil o vysokou šanci na výhru. Ti se opírají o výrok krajského soudu v Brně. Ten rozhodl o tom, že v případě obchodování s krevní plazmou nebyla narušena hospodářská soutěž. Tato slova právní experti vykládají jako důkaz, že nemohlo dojít k poškození firmy. Pro kapsy daňových poplatníků to bohužel nemůže klasický soud posoudit, protože spor na jeho stole neleží. Navíc se protahuje hledání smíru a úměrně tomu narůstá penále. Proto sílí tlak, aby vláda celý spor co nejdříve ukončila. Z tohoto úhlu pohledu by mohlo všechno hrát do karet firmě Diag Human.

Dosavadní vývoj případu svádí k teorii, že do výhodné pozice pomohli firmě v nedávné minulosti někteří lidé z ministerstva zdravotnictví. Záhadné je například to, proč se stát rovnou nepustil do klasického soudního sporu a přistoupil na mimosoudní vyrovnání. Tím spíš, že kolem firmy Diag Human se objevovaly pochybnosti. Na ně například v týdeníku Respekt v březnu 1995 upozorňoval redaktor Martin Kontra. Pro přesnost ocituji některé pasáže. Cituji: " Firma Diag Human není nikdo jiný než právní nástupce firmy Conneco. Ta se v roce 1990 pokusila vyvézt přes neexistující švýcarskou firmu do Lesotha několik set kilogramů Metachalonu, psychotropní látky, která je na seznamu zakázaných léčiv.

V bouři následného skandálu se představitelům Conneca podařil husarský kousek. Přesvědčili policii o tom, že látku vlastně chtěli vyvézt omylem. Nevěděli prý, že se to nesmí. Proto bylo vyšetřování začátkem roku 1992 zastaveno. Firma se ale vzápětí dostala do novin podruhé. Její pracovníci navázali kontakt s některými transuzními stanicemi v Čechách a bez povolení od nich nakupovali krevní plazmu. Tato činnost vyvrcholila odvoláním ředitele nemocnice ve Frýdku-Místku, která Connecu dodala okolo 600 litrů plazmy.

Společnost vzápětí podala žalobu na tehdejšího ministra Bojara za omezování hospodářské soutěže. K soudu ale nedošlo. Plazmu nepovažují za zboží nikde na světě. Jde o látku nezbytnou pro krevní transfuze a pro výrobu léků podporujících imunitní systém, kterou je možno získat pouze při odběru krve a nelze ji ničím nahradit. Ministerstvo zdravotnictví export plazmy reguluje vývozními licencemi. Firmy, které povolení obdrží, musí zaručit, že budou naši plazmu zpracovávat odděleně, a všechny léky, které dodají zpět do Česka, budou vyrobeny právě z ní. Regulaci rozběhl v roce 1992 ministr Martin Bojar. Jeho úřad vybral v konkurzu dvě firmy.

Zájem mělo i Conneco. Úředníci si však pamatovali její metachalonový byznys a ze soutěže ji vyřadili. Krátce po tomto neúspěchu prošel podnik důležitými změnami. Majoritní podíl si v něm během roku 1993 koupila Diag Human, švýcarská firma vedená českým emigrantem Josefem Šťávou. Koncem roku 1993 vypršela platnost licencí ministra Bojara a Rubášův úřad vypsal nový konkurz. V té chvíli se na scéně objevila Diag Human. Sítem však neprošla ani tentokrát. Nechtěla totiž krevní plazmu zpracovávat, ale pouze s ní obchodovat." Konec citátu ze článku Martina Kontry v týdeníku Respekt z března 1995. Už pouze tato citace vyvolává údiv, proč stát poměrně bez boje vzdal spor s firmou Diag Human.

Vzhledem ke zmiňovaným skutečnostem mohl těžko poškodit dobré jméno firmy a naopak by bylo divné, kdyby bez jakýchkoli podmínek přidělil Diag Human vývozní licenci. Pochybnosti o serióznosti firmy pak zesílil předseda Společnosti transfúzního lékařství Petr Turek. Podle něj majitel firmy značně přeceňuje částku, o kterou měl kvůli zmařenému obchodu přijít. Turek rovněž upozornil na osobní vazby majitele firmy na některé ministerské úředníky.

Zkrátka vše nasvědčuje tomu, že se stát nedostal v tomto sporu do nevýhodné pozice na základě objektivních skutečností, ale že byl do ní zatlačen za přispění některých úředníků. Takže případem by se měl spíše zabývat protikorupční odbor policie, než parlamentní vyšetřovací komise. A pokud to uzavřené smlouvy jen trochu dovolí, měl by se stát pustit do razantního soudního boje. Podle vyjádření současného ministra zdravotnictví však vše nasvědčuje tomu, že se kauza bude vyvíjet přesně obráceně. Tedy, že se stát pokusí urychleně uzavřít, podle všeho pro něj a pro kapsy daňových poplatníků, nepříliš výhodný smír.

autor: Petr Hartman
Spustit audio