Přichází zpomalení hospodářského růstu?

Vztahy mezi ekonomicky silnějšími a slabšími partnery, tedy vztahy mezi bohatými a chudšími zeměmi, bývají obvykle charakteristické tím, že ti slabší jsou do značné míry "závislí" na tom, co se právě děje u silnějších sousedů. Jako příklad se často uvádí vztah mezi Spojenými státy a Evropskou unií, kde ten silnější, americký partner, v podstatě udává tón: "Když Amerika kýchne, Evropa nastydne," říkají ekonomové.

Dalo by se proto očekávat, že podobný vztah bude existovat také mezi západní a východní Evropou, kde je na první pohled jasné, kdo je tím silnějším a kdo slabším ekonomickým partnerem.

Vztahy ekonomické závislosti mezi bohatšími a chudšími zeměmi ale neplatí bez jakýchkoli výjimek a mnohé příklady z praxe ukazují, že toto pravidlo někdy neplatí. Jak vysvětluje regionální analytik londýnské společnosti ING-Baring Charles Robertson, současné zpomalení tempa růstu západoevropské ekonomiky možná neovlivní negativně ekonomiky střední a východní Evropy - vše totiž záleží na tom, která hospodářská odvětví budou tímto zpomalováním zasažena a která nikoli.

Podle něj mají v současné době potíže například vývozci automobilů a jejich dodavatelé ve střední Evropě, zejména ocelárny v Polsku, ale jiná ekonomická odvětví, jako je třeba elektrotechnika, si nadále vedou dobře. Zpravodaji Marku Bakerovi Charles Robertson řekl:

"Jestliže například němečtí spotřebitelé nadále utrácejí za video-rekordéry, mobilní telefony a osobní počítače, pak středoevropské státy, kde se tyto produkty vyrábějí, si povedou dobře, přestože se celkové tempo růstu západoevropské ekonomiky zpomaluje."

Podle Robertsona mohou dokonce středoevropské a východoevropské státy na současném zpomalování rozvoje západoevropské ekonomiky vydělat:

"V hospodářsky oslabeném prostředí se spotřebitelé často orientují na levnější zboží, které se jim zdá být pro nákup výhodnější, než zboží nejvyšší kvality. Výrobky zemí střední Evropy se například v Německu budou nejspíše prodávat za nižší ceny než německé výrobky a tak je docela dobře možné, že němečtí spotřebitelé budou více kupovat středoevropské zboží."

Už nyní jsou podle Robertsona středoevropské státy hlavními exportéry do tzv. euro-zóny a jejich pozice na trhu se rok od roku zlepšuje:

"Během uplynulých pěti či deseti let si středoevropské státy důsledně budují svůj podíl na exportu do euro-zóny. Česká republika, Polsko a Maďarsko jsou mezi deseti největšími dovozci do této části Evropy," poznamenává Robertson s tím, že pozice těchto tří středoevropských zemí se zřejmě bude nadále zlepšovat - bez ohledu na to, zda západoevropská ekonomika poroste rychleji či pomaleji.

ČRo 6 / RSE

11. dubna 2001

rse@cro.cz