Rudolf Battěk: Po roce 1969 byl z poslance vězeň
Když zemřel Rudolf Battěk (2. listopadu 1924 Bratislava – 17. března 2013), bývalý místopředseda československého parlamentu, všichni se shodovali na jednom: Byl to velmi laskavý člověk. Ale plést si laskavost s poddajností by v jeho případě byla hrubá chyba.
Abychom to vysvětlili, musíme se vrátit na počátek, kdy mladý sociální demokrat vylezl s kamarády na sochu Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, a to v den smrti Jana Masaryka.
Čtěte také
Mistru Janovi převázal ústa červeným šátkem, a to jako symbol příštích časů. Mělo to v sobě Battěkovu rozpustilost a prostořekost vůči mocným, které se nezbavil ani do pozdního věku.
Vyučený zámečník se po 2. světové válce velmi zajímal o politiku, jako bytostný sociální demokrat – srdcem, nikoli disciplínou –, se ovšem těžko mohl smířit se spolknutím sociální demokracie komunistickou stranou po únoru 1948.
Battěkovi se přesto podařilo vystudovat, absolvoval v roce 1951 Vysokou školu politickou a sociální – pozor, neplést s pozdější stranickou vysokou školou, tzv. „Vokovickou Sorbonnou…“.
Pracoval jako podnikový ekonom a počátkem 60. let musel odejít do manuální profese údržbáře. I to se mu ale hodilo, protože v podnikové sféře začal zkoumat cosi jako sociologii pracovního prostředí, což bylo v té době u nás výjimečné.
Z údržbáře poslancem
Jako sociolog mohl Battěk pracovat pouze krátkou dobu koncem 60. let. V té době také začalo jeho působení poslance České národní rady. Formálně začali poslanci nově ustaveného parlamentu pracovat až v lednu 1969, kdy už se od nich automaticky očekávalo, že budou držet linii – jemně řečeno.
Čtěte také
Jenomže Battěk dělal pravý opak, spolupodepsal petici Deset bodů – dnes poměrně neznámou – a apeloval na své poslanecké kolegy, že nemají v žádném případě rezignovat na skutečné poslání mandátu.
Se zlou se potázal, byl exemplárně zbaven imunity a promptně téhož dne zatčen. Psal se podzim 1969 a Battěka čekalo nejtěžší dvacetiletí jeho života, během kterého si odseděl devět let, svedl nespočet půtek s estébáky, často až tragikomického rázu, a také se naučil cvičit jógu.
Poslechněte si reprízu pořadu z roku 2013, připravili Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý.
Související
-
Rudolf Battěk: Chartista, který po revoluci v politice dvakrát neuspěl
Sociolog, politolog a politik Rudolf Battěk byl za dob normalizace byl třikrát vězněm z politických důvodů.
-
Rudolf Battěk – veselý moralista, který tu chybí
Komunisté se s Rudolfem Battěkem nemazlili. Jako autenticky levicový odpůrce režimu, který ale nikdy nepodlehl vábení ideologie KSČ, měl na problémy zaděláno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.