Při bolesti zad je nejhorší odpočívat

„Bolest bederní páteře je velmi demokratická. Postihuje skoro všechny lidi bez rozdílu,“ podotýká autorka příspěvku pro americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio. Její slova potvrzuje také Chris Maher, původním povoláním fyzioterapeut, který se dnes věnuje zdravotnickému výzkumu na univerzitě v australském Sydney.

„Je to univerzální zkušenost. Pokud vás nikdy v životě nebolela bederní páteř, tak jste divní,“ říká profesor Maher a dodává: „Je to běžný zdravotní problém, který trápí lidi na celém světě.“ A je jedno, jestli žijete v severní Americe, subsaharské Africe nebo na indickém venkově.

Čtěte také

Podle Maherova výzkumu „udělátka“ při bolesti zad moc nepomáhají. A rozhodně nijak nepomáhají při prevenci bolesti.

Existuje tedy něco, co dokáže zabránit tomu, aby se problém vůbec objevil? Případně aby se neopakoval? Chris Maher spolu se svými australskými a brazilskými kolegy shromáždil a analyzoval výsledky více než dvaceti studií, které odborníci za tímto účelem provedli na různých místech zeměkoule. Celkem se jich zúčastnilo více než 30 tisíc dobrovolníků. A jaké zjištění soubor těchto studií přinesl?

Pilulka proti bolesti zad by vydělala miliony.

Ani bederní pásy, ani ortopedické vložky při léčbě – a především při prevenci – bolesti zad moc nepomáhají. Naopak velmi pozitivní vliv má cvičení. To může snížit pravděpodobnost návratu problému v následujícím roce až o 40 procent.

V této souvislosti je zajímavé, že je v podstatě úplně jedno, o jaký druh cvičení se jedná – tedy jestli jde o posilování, aerobní aktivitu nebo protahovací cviky. Důležité je zkrátka cvičit. Výsledky svého bádání vědci zveřejnili v nejnovějším vydání Časopisu Americké lékařské společnosti.

Čtěte také

„Kdyby existovala pilulka, která by mohla omezit riziko návratu bolesti bederní páteře třeba o 30 procent, určitě by na ni v televizi každý den běžely reklamy,“ podotýká pro americký veřejnoprávní rozhlas Tim Carey, internista z Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hillu. Cvičení, který takový efekt má, přitom lékaři předepisují jen v nedostatečné míře.

Podle Careyho se cvičení věnuje necelá polovina pacientů s bolestmi zad. A lékaři mají tendenci předepisovat spíše pasivní léčbu, kam patří ultrazvuk, bederní pásy, ortopedické vložky. To jen odvádí pozornost pacientů a dává jim falešný pocit jistoty. Léčebný efekt ale nebývá příliš valný.

Bolest zad|foto: Fotobanka Pixabay

Problém bychom ale měli vidět v globálním kontextu: zdravotnický průmysl se zaměřuje na výrobky, které je možné prodávat. A cvičení není jedním z nich. Farmaceutický průmysl také spíše sponzoruje vědecké studie, které zkoumají vliv léků, než studie, které by se zabývaly efektem cvičení.

Čtěte také

Povalování se a cigarety

Potíž je také s naším vlastním přístupem – jako pacienti totiž za léčbu považujeme pilulky nebo nějakou fyzioterapeutickou proceduru. Ne však každodenní sérii cviků, které můžeme zadarmo provádět sami doma. Právě ty přitom podle všeho pomáhají úplně nejvíc.

V každém případě ale platí, že tou úplně nejhorší věcí, jakou můžeme při bolesti zad dělat, je odpočívat a nedělat nic. „Čím více záda používáme, tím větší je šance, že nám vydrží silná, zdravá a v dobrém stavu,“ říká profesor Chris Maher z univerzity v australském Sydney.

A pak je tu ještě jedna věc, která pomáhá při prevenci bolesti bederní páteře: Zahodit cigarety. Kouření nejenže vysušuje pokožku, ale také meziobratlové ploténky. A přitom právě ploténky mají absorbovat veškeré otřesy, kterým je naše páteř vystavena,“ uzavírá autorka příspěvku pro National Public Radio.