Prezident Klaus navštívil bleskově Rakousko

26. březen 2008

První kroky českého prezidenta směřovaly do vídeňského Dvorního hradu, kde byl s vojenskými poctami uvítán spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem. Pak obě hlavy státu jednaly o otázkách, které zajímají obě strany: o ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy EU, o problematice jaderné elektrárny Temelín a o svém stanovisku k uznání nezávislosti Kosova.

Václav Klaus, pokud jde o lisabonskou smlouvu, prohlásil, že není žádným tajemstvím, že ji odmítá. Jako občan České republiky tuto smlouvu, která je velmi podobná před tím ztroskotané ústavě Evropské unie, odmítá. Jako prezident republiky ji však bude respektovat a nebude zabraňovat její ratifikaci Českou republikou. Tuto pasáž vyzdvihla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci rakouská televize ORF. Předtím spolkový prezident Fischer vyslovil přesvědčení, že pokud jde o Rakousko, bude lisabonská smlouva podle předpokladů ještě před létem ratifikována parlamentem. Jeho slova včera potvrdilo hlasování v Národní radě - dolní komoře parlamentu, kdy hlasy velké koalice sociálních demokratů a lidovců, jakož i opozičních Zelených, byl odmítnut požadavek pravicových Svobodných a haiderovské BZÖ vyhlásit při této příležitosti referendum.

Při diskusi o vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi Václav Klaus zdůraznil, že se za ně "maximálně zasazuje". V pohledu na bilaterální vztahy rakouským přátelům oznamuje, že Česko má zájem na maximální bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Nynější jednání o informační dohodě povede pak podle Klause k ještě větší otevřenosti. Heinz Fischer zdůraznil, že maximální bezpečnost Temelína je v zájmu Rakouska, a proto chce, aby se dialog o této otázce vedl věcně. Rakouští protiatomoví aktivisté ale vyzvali spolkového prezidenta, aby se nenechal ovlivnit - cituji - "pro-atomovým potulným kazatelem Klausem" a vysvětlil mu, že Rakousko sází na energetické technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Jak známo, tento měsíc rakouský parlament ratifikoval novou informační dohodu, která zaručuje zlepšení informací o nukleární bezpečnosti a ochraně před zářením. Nerozšiřuje jen informační povinnosti, ale též konkretizuje spolupráci mezi Českem a Rakouskem. Na základě společné parlamentní diskuse vytváří tak prostor pro sousedský dialog, i když tím pochopitelně nemohou být vyřešeny všechny problémy. Jedině vzájemná spolupráce může přispět k řešení mezinárodních problémů, jak bylo konstatováno při parlamentní debatě.

Pokud jde o uznání Kosova poukázal Václav Klaus, že oproti Rakousku Česká republika jeho nezávislost zatím neuznala. Česká vláda, jak zdůraznil, zatím v této otázce "nezaujala jednoznačné stanovisko", ale učiní tak v příštích týdnech. Tuto skutečnost včera potvrdil i český premiér oznámením, že vláda zatím o uznání Kosova jako samostatného státu nerozhodla. Spolkový prezident konstatoval, že obě země mají vlastní přístup ke kosovské otázce, což vede k tomu, že Praha a Vídeň se liší, pokud jde o časový plán uznání Kosova. Na tiskové konferenci po jednání obou státníků dále spolkový prezident Fischer oznámil, že se u příležitosti 40. výročí Pražského jara sejdou 20. srpna na česko-rakouských hranicích. Klaus k tomu podotkl, že nejde jen o připomenutí této události, ale o "vzpomínku na konec Pražského jara se všemi tragickými následky". Rakousko tehdy sehrálo důležitou úlohu pro tisíce českých občanů, kteří tam žádali o azyl. Státní návštěvu českého prezidenta ve Vídni pak ukončil společný oběd a v odpoledních hodinách ještě navštívili oba prezidenti s manželkami výstavu "Tutanchamon a svět faraonů", která patří k hitům této sezóny v hlavním městě našeho jižního souseda.

Václav Klaus navíc využil pozvání Evropského fóra Alpach v muzeu Albertina, kde ve večerních hodinách vystoupil na téma globálního oteplování. Využil této příležitosti, aby představil svou knihu "Modrá, nikoliv zelená planeta". Své kritické postoje ke katastrofickému pojetí klimatických problémů pronesl ve Vídni již v říjnu a prosinci loňského roku. Včerejší Klausova přednáška se konala právě v době, kdy byl do rakouských kin uveden film "Naše země". Jeho režisér Alastair Fothergill, který se považuje za průkopníka přírodních snímků, prohlásil, že kvůli oteplování by nemohl zaznamenat zde ukázanou přírodu ani zvěř, pokud by dokument natáčel po příštích deseti nebo dvaceti letech.

Oficiální státní návštěva českého prezidenta v Rakousku byla však zastíněna dvěma tamními vnitropolitickými událostmi. Včera odpoledne na společné tiskové konferenci šéfové obou stran velké koalice, spolkový kancléř Alfred Gusenbauer a vicekancléř Wilhelm Molterer, oznámili, že sociální demokraté a lidovci se dohodli na pokračování společné vlády. Dosáhli prý kompromisní dohody, na jejímž základě se ještě letos zvýší příjmy nejnižších příjmových skupin obyvatelstva a ještě letos budou předčasně zvýšeny důchody, aby se vyrovnalo prudké zvýšení cen. Stránky dnešních rakouských novin jsou také zavaleny snímky z dálnice A 1, kde došlo včera k hromadné srážce desítek automobilů. Důvod nehody byl obdobný jako u nás na D l: mlha, sníh a bezohledné chování řidičů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.