Prezident Juščenko zahájil předvolební kampaň

Pokud nebylo jasné, na koho směřuje hlavní útok, museli to posluchači pochopit, když prezident za jednoznačnou prioritu země označil vstup do Evropské Unie - tím se jasně vymezil proti bývalému prezidentskému kandidátovi Viktoru Janukovyčovi. Projev byl začátkem předvolební kampaně, která za dva měsíce vyvrcholí parlamentními volbami.

V projevu naopak chyběl přímý výpad proti bývalé premiérce Julii Tymošenkové, přestože se její blok před dvěma týdny v parlamentu připojil k těm, kdo hlasovali pro odvolání kabinetu Jurije Jechanurova, tedy Juščenkova blízkého spojence. Ukázalo se tak, že se Juščenko nevzdává naděje na znovusjednocení protagonistů někdejší oranžové revoluce. Dokazuje to i nabídka, s níž jeho strana Naše Ukrajina oslovila potenciální partnery - chtějí s nimi už nyní zahájit jednání o principech příští vládní koalice, která by mohla vzejít z březnových voleb - mezi oslovenými je i blok Julie Tymošenkové, kterou vloni v září prezident odvolal z místa premiérky. Jakkoli není možné vyloučit, že jde jen o taktický manévr, pravděpodobnější se zdá, že Juščenko a jeho spolupracovníci jsou připraveni pomoci tomu, aby nadcházející volby mohly být ukrajinskému voliči prezentovány jako jednoznačné referendum o budoucím směřování Ukrajiny.

Pokud se Juščenkovi nepodaří dosáhnout shody se svými nedávnými oranžovými spojenci, bude patrně usilovat o to, aby se představil jako jediný reprezentant prozápadního směřování - to by však bylo velmi složité a objektivně i málo důvěryhodné. Označit Tymošenkovou vzhledem k její oblibě za protievropskou sílu, to se mu sotva může podařit.

Je-li prezident shovívavý k Julii Tymošenkové proto, že ji nejspíš bude potřebovat, ve vztahu ke skutečnému rivalovi Janukovyčovi vystupuje v posledních dnech velmi tvrdě. Jeho blok Naše Ukrajina chce nechat přezkoumat některá trestněprávní rozhodnutí spojená s jeho osobou, což by mohlo vést ke zpochybnění legitimity jeho kandidatury do parlamentu. Další pohrůžkou směřující k Janukovyčovi a jeho spojencům je prezidentský Dekret o spravedlivých, demokratických a transparentních volbách v roce 2006. Dekret nařizuje ministerstvu vnitra, aby v době kampaně zabránilo šíření výzev ohrožujících nezávislost Ukrajiny, její územní celistvost nebo suverenitu a obsahuje řadu dalších skrytých pohrůžek spojencům Viktora Janukovyče.

Schopnost vytvořit relativně jednotnou proevpropskou frontu ukrajinské politiky je nepochybně rozhodující pro budoucnost země, ale svou roli jistě sehraje také i postoj demokratických zemí. V této souvislosti vyznívá nadějně krok Evropského parlamentu, který v těchto dnech přijal rezoluci vyzývající Unii k podpoře Ukrajiny a k vytvoření závazných kritérií pro její vstup do Unie. Podobné kroky ve vztahu k Ukrajině byly v průběhu posledního roku k vidění zřídka. Pokud si Evropa uvědomí, že pro její budoucí bezpečnost je mnohem prozíravější starat se o demokratickou budoucnost Ukrajiny než o nějaké skryté praktiky americké CIA, pak může zásadně přispět k tomu, že toto bez nadsázky historické rozhodování Ukrajinců nebude jen zmařenou šancí. Protože i když je volba mezi Západem a Východem pro Ukrajinu v její historii trvale přítomná, rozhodnutí zpravidla nebývá svěřeno do rukou jejímu lidu.