Přeprodávání pohledávek vede lidi do dluhových pastí, je třeba to zakázat, tvrdí neziskovka

20. březen 2019

Koupí dluh, co nejvíc ho navýší a pak pošlou do dražby váš dům nebo byt. Právě tak některé firmy nakládají s pohledávkami z hypotečních úvěrů, které koupily od bank. Ministerstvo spravedlnosti zákaz přeprodávání dluhů odmítá, protože by mohlo jít o porušení vlastnického práva.

Zákaz navrhuje Nadační fond proti dluhové pasti, který se loni zabýval dvěma tisícovkami případů, z nichž polovinu tvoří lidé, kteří se do dluhové pasti dostali kvůli přeprodávání pohledávek, včetně těch z hypotečních úvěrů.

Podle Davida Bascheriho jde nejčastěji o pohledávky ze smluv uzavřených před rokem 2016, tedy před novelou zákona o spotřebitelském úvěru, které obsahovaly dnes již nevymahatelné klauzule a nezákonné pokuty.

Banka si je vědoma toho, že by ty částky nevymohla, a tak pohledávku prodá nějaké další společnosti, která se ji snaží navýšit, kam až jí zákon dovoluje.
David Bascheri

Bascheri podotýká, že například žadatel o hypotéku nemá prakticky žádnou možnost změnit smluvní podmínky a věří tomu, že pokud nebude schopen splácet, tak se věřitel uspokojí z prodeje zástavy, jejíž cena obvykle převyšuje úvěr.

Petr Holub: Sněmovna zkouší veletoč

Exekuce, exekutor, zabavení majetku (ilustrační foto)

Samotným faktem, že v Česku žije půl milionu lidí v dluhové pasti, se tato země vymyká mezinárodnímu srovnání. Proto také v zahraničí vzbuzuje pozornost.

„V praxi se ale děje to, že když se pohledávka přeprodá a původní věřitel nečiní kroky k prodeji zástavy, tak dochází k tomu, že společnosti, které na tomto byznysu parazitují, se snaží maximalizovat pohledávku, aby zástavu schramstli celou,“ popisuje.

Podle Bascheriho navíc nedává smysl akreditace pro poskytování spotřebitelských úvěrů, protože pohledávku je možné prodat i nesplatnou, tedy okamžitě po uzavření smlouvy.

Neexistující problém

Podle některých neziskových organizací, které pomáhají dlužníkům, by zákaz přeprodávání mohl způsobit problémy na trhu s úvěry a zvýšil by ceny půjček. Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal zpochybňuje i možnosti nového věřitele pokud jde o navyšování původní pohledávky. Problém nevidí ani v jejich přeprodávání.

Stát posvětil nemorální byznys na vymáhání dluhů. Jedou v tom Němec, Zeman, Mynář, Fiala z SPD i Faltýnek z ANO, tvrdí Hilšer

Marek Hilšer

Zmírnění podmínek pro oddlužení se odkládá. Poslanci totiž přehlasovali Senát a odmítli tak zmírnit podmínky, podle kterých by na osobní bankrot dosáhli i ti nejchudší.

„Dluhy se můžou navýšit například proto, že dlužník uzná nějaké nové podmínky nebo změny původního závazku. To si vždycky může rozmyslet a v mnohdy je to i v jeho prospěch,“ upozorňuje.

Šmejkal upozorňuje na to, že v případě hypoték má dlužník právo přestoupit k jiné bance, a nevidí důvod, proč by totéž nemohla udělat i druhá strana, a to navíc v případě, kdy má dlužník problémy se splácením.

„Prodej pohledávky je až to poslední, co může hypoteční banka udělat, a stává se to zřídka. Nevidím důvod to omezit jen pro poskytovatele úvěrů, a naopak ponechat dlužníkům možnost úvěr terminovat,“ dodává.

Evropský parlament prý navíc připravuje směrnici o tzv. obsluhovatelích úvěrů, která bude řešit postupování pohledávek a vztah jejich nových majitelů k dlužníkům. „Znovu se potvrzuje právní zásada, že dlužníkova práva nikdy nemohou být zkrácena či poškozena postoupením pohledávky,“ uzavírá Šmejkal.

Spustit audio

Související