Premiér se bojí prezidenta. To se ale neřeší impeachmentem, podotýká Benda (ODS) k ústavní žalobě na Zemana
Ústavní žalobu na prezidenta republiky zřejmě Poslanecká sněmovna projedná 26. září. Očekává se, že souhlas s jejím podáním nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane.
„Jsem lehce skeptický. Přijde mi, že žaloba, kterou nám poslal Senát, je takový soubor všech hříchů Miloše Zemana. Nejsem si jistý, že to je věc, kterou máme žalovat u Ústavního soudu,“ říká předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Připouští, že žaloba je formálně napsaná správně, přijata prý ale nebude.
Senátoři za ODS navrhovali podat žalobu, která by se týkala pouze dění okolo letního odvolávání (a jmenování) ministra kultury. Ta by prý měla větší šanci se k Ústavnímu soudu vůbec dostat.
Zároveň upozorňuje, že Ústavní soud může případně rozhodnout jedině o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt.
„Dokážete si představit, že by Ústavní soud rozhodl takto? Já ne,“ konstatuje Benda, který zřejmě pro žalobu ruku nezvedne.
Vraťme se k nepřímé volbě
Největšího „ústavního hříchu“ se prý Zeman dopustil v roce 2013, když jmenoval vládu Jiřího Rusnoka. „Byla chyba, že se tehdy drtivá většina politické scény sklonila před prezidentem republiky. Všem vyhovovalo, že viníkem všeho je ODS,“ připomíná poslanec.
Čtěte také
Za hraniční krok Zemana považuje i téměř půlroční vládnutí první vlády Andreje Babiše (ANO) po volbách v roce 2017. Bez důvěry Sněmovny.
Naopak – v případě nedávného sporu o ministra kultury měl premiér možnost podat kompetenční žalobu, prý se jí ale podat bál.
„To, že se jeden ústavní orgán bojí bojovat s druhým, se přeci nemá řešit impeachmentem,“ zdůrazňuje Benda.
„Vím, že většina mých voličů mi nebude rozumět, protože nemá ráda Zemana a chtěla by ho sesadit za všech okolností. Ale já tak trochu koukám i na ústavu. Jak byla napsána a myslím, že takové věci se dělat nemají,“ dodává.
Premiér se rozhodl, že se před prezidentem shrbí. Je to jeho právo, je to škoda. Nejsem si jist, že kvůli tomu máme hnát prezidenta před Ústavní soud.
Marek Benda
Zavedení přímé volby prezidenta bylo podle Bendy chybou, ke které se sám přiznává. „Situace kolem Zemana – a ono to příště nebude lepší – ukazuje, že bychom se měli bavit o tom, jestli se nevrátit k nepřímé volbě. Problém dvou legitimit tu jinak bude trvale,“ uzavírá.
Jak se dívá na dění kolem trestního stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.
Související
-
Prezident si uzurpuje moc, kterou nemá. Chceme mu stanovit mantinely, říká senátor o ústavní žalobě
„My jsme jediní, kdo může reagovat na to, jak se pan prezident chová. Pokud nic neuděláme, tak současné jednání legitimizujeme,“ dodává autor návrhu žaloby Václav Láska.
-
Rychetský: Výkon prezidentské funkce má jistý mentální vliv na osobu, která na stolec zasedne
Chová se prezident protiústavně, když nekoná a nechce jmenovat nového ministra kultury? Host: předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
-
Blížíme se ne prezidentskému, ale diktátorskému systému, varuje Michael Žantovský
Prezident Miloš Zeman váhá už déle než měsíc s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. Co mohou zákonodárci dělat, pokud mají pocit, že prezident porušuje ústavu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.