Překvapivá planeta Merkur
V těchto dnech nastávají letos nejlepší podmínky pro sledování Merkuru, který v posledních letech vědce hodně překvapil.
Rok jen 1,5krát delší než den, ohon skoro jako kometa, rozpálený povrch, který ale zároveň obsahuje led a k tomu všemu oranžová barva. Ne to není bizarní planeta u daleké hvězdy, je to náš Merkur. Astronomové samozřejmě o Merkuru vědí tisíce let, ale když se na jeho oběžnou dráhu v roce 2011 dostala americká sonda MESSENGER, připadali si vědci, jako by objevili planetu novou. Objev za objevem přináší překvapení, ostatně dalo se to tak trochu očekávat, protože lidmi vyrobená kosmická sonda je na oběžné dráze kolem této nejbližší planety u Slunce vůbec poprvé.
V žáru Slunce
Merkur obíhá kolem Slunce třikrát blíž, než Země, což má důsledek především na povrchovou teplotu. Merkur nemá v porovnání se Zemí prakticky žádnou atmosféru a právě její nepřítomnost je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Protože jeden den na Merkuru trvá dvě třetiny roku, mají sluneční paprsky opravdu dost času přivrácenou polokouli rozpálit, zatímco odvrácená má naopak dost času vychladnout. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na 430 °C, na polokouli odvrácené panuje mráz až −180 °C. Proto ve stejnou chvíli na Merkuru najdeme oblasti, kde taje olovo a naopak oblasti, kde se nachází led.
Led v ohni
Právě přítomnost ledu objevila až sonda MESSENGER v polárních oblastech, které jsou před Sluncem skryty ve stínu i v případě přivrácení daného místa ke Slunci. A ledu není vůbec málo. Kdyby pokryl celou Českou republiku, dosahovala by jeho výška do 7 metrů. Led přežívá ve stinných polárních oblastech především z toho důvodu, že osa otáčení planety je téměř kolmá k rovině oběhu planety kolem Slunce. Póly se odchylují maximálně o 7° od kolmého směru, což je zhruba třikrát méně než u Země. Proto existují na Merkuru taková místa v kráterech, kam sluneční světlo nedopadá nikdy.
Jako kometa
Led je vůbec tajemnou složkou Merkurova povrchu. Už to, že na rozpálené planetě je, bylo překvapením. Navíc se ukázalo, že není tak čistě průhledný a bílý jako sníh na Zemi, ale obsahuje temnou složku. Zatím není jasné, z čeho je tvořena, ale mohlo by jít o organické molekuly dopravené na Merkur díky dopadům komet a planetek. Ostatně i Merkur sám se občas chová jako kometa. Toto další překvapivé odhalení se projevilo z pozorování slunečních sond STEREO, které objevily řídký ohon za planetou. Sonda MESSENGER pak tímto ohonem dokonce proletěla. Podobně, jako u komet, je tento ohon tvořen částicemi, které jsou nuceny opustit povrchu planety díky působení slunečního záření a proudu slunečních částic. Ty pak tlačí řídkou atmosféru planety dál od Slunce, Merkur pak vypadá jako kometa s ohonem směřujícím vždy směrem od Slunce. Protože právě teď probíhá maximální fáze sluneční aktivity v jeho jedenáctiletém cyklu, tak i působení na „kometární ohon“ Merkuru je největší a sonda MESSENGER má příležitost jev lépe prozkoumat.
Merkur na vlastní oči
Planeta Merkur se na obloze doslova topí v záři Slunce a většinu roku je u naší hvězdy tak blízko, že ji nemáme šanci spatřit. Je to daň za to, že Merkur obíhá kolem Slunce tak blízko. Kdybychom si kreslili polohu Merkuru na obloze vůči Slunci, zjistili bychom, že vykonává kývavý pohyb – nejprve se ocitá na východ od Slunce (je vidět večer), po měsíci a půl na západ od Slunce (je vidět ráno) a za dalšího 2,5 měsíce je opět na východ od Slunce. Tenhle cyklus stihne třikrát ročně a my tak máme během roku několik příležitostí spatřit Merkur, když je právě v těch největších úvratích. I při nich se ale na obloze od Slunce dokáže vzdálit maximálně na 28 stupňů, většinou je to tak kolem 20, podobně jako teď v polovině února. Když budete Merkur hledat, najděte si dobrý výhled nad západní obzor a asi půl hodiny poté co Slunce zapadne, se dívejte několik stupňů nad místo jeho západu. Na soumračné obloze pak za jasného počasí spatříte naoranžovělý zářící bod – planetu Merkur. Ale dejte si pozor, pod Merkurem je ještě jeden objekt, planeta Mars. Ta ale svítí méně. Lepší viditelnost planety Merkur než je v těchto dnech, už letos nenastane.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
