Před 50 lety vybojovala Věra Čáslavská svou první zlatou olympijskou medaili. Kdy bude mít následovníky?

21. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věra Čáslavská ve filmu Věra 68

Je to 50 let, co na hrách v Tokiu vybojovala Věra Čáslavská svou první zlatou olympijskou medaili. V Japonsku pak získala ještě dvě a o 4 roky později v Mexiku přidala ještě další čtyři.

Z gymnastiky se tak díky Čáslavské stal jeden z nejúspěšnějších sportů naší historie. Jak to vypadá s gymnastikou v Čechách v současnosti?

Do Sportovního klubu Hradčany blízko Pražského hradu chodí na gymnastiku spousta malých dětí. Nejlepší český gymnasta současnosti Martin Konečný tady netrénuje jen na své závody, ale i své nástupce.

„O gymnastiku je obrovský zájem, rodiče sem chodí s dětma, aby uměly placku, kotoul. Ty talentovanější si berou trenéři. Základna je obrovská, zrovna v téhle hale je to určitě přes stovku dětí,“ vysvětluje Martin Konečný.

A proč dávají rodiče své potomky na gymnastiku? „Gymnastika je základ pro všechny sporty. Děti získají řád, umí se férově chovat, sportovně. Je to základ pro jakýkoliv sport,“ říká jedna z maminek. Jejího sedmiletého syna Sebastiana baví nejvíc hrazda, prostná a přeskok.

Podle Martina Konečného je ideální začít s gymnastikou zhruba v pěti letech. Pokud zájem dítěte přetrvá, může kolem šesti sedmi let chodit na tréninky několikrát do týdne. On sám začal s gymnastikou v pěti letech, poté, co viděl film Šest medvědů s Cibulkou. Učaroval mu moment, kdy gymnasta, který nahrazoval pana Lipského, dělal veletoče.

Olympijská vesnice. Gymnasta Martin Konečný

Co učarovalo dnešním klukům? „Přivedou je sem rodiče, aby si zacvičili. A gymnastika je pro dítě zábavná oproti jiným sportům. Chvilku je na prostných, dělá kotouly, skáče na trampolíně, chvilku je ve stojce hlavou dolů. Učí se nové prvky. Baví je to. To není velká zátěž. Spíš taková zábava.“

Devítiletý Kuba se dvakrát, třikrát roztočí na malém hříbku, asi tak metr vysokém. A jen na rukou točí svým tělem dokola. Naprosto propnutá kolena a špičky, tak jak to má vypadat. „Tohle je asi jediná tělocvična, kde se dá gymnastika vrcholově dělat, mají na to prostor, aby měli i medaili na Evropě nebo nějaké finále, říká Martin Konečný.

Zájem o sportovní gymnastiku je i v dnešní době, kdy je nabídka sportů široká. Nejen nabídka sportů, ale i internetu, tabletů, mobilů. Přesto si děti najdou cestu i ke sportovní gymnastice. Co si myslí o stavu české gymnastiky v současnosti její největší ikona Věra Čáslavská?

„Ten zájem mě překvapil. Delší dobu si totiž myslím, že gymnastika je zanedbávaná, i rodiči. Že rodiče vidí sporty jako tenis, golf, finančně zajímavé sporty. To gymnastika je Popelka. Jsem ohromně překvapená, že tolik dětí se přihlásilo na gymnastiku. To nám zvoní na časy.“

Pozitivní vlna zájmu o gymnastiku vyvrcholila účastí Věry Čáslavské na Olympijských hrách v Tokiu, posléze také v Mexiku. Dohromady získala 7 zlatých olympijských medailí. Dnes uplynulo 50 let od chvíle, kdy vybojovala vůbec svou první.

„Tehdy byly povinné sestavy. My jsme začínali, myslím, na přeskoku, což bylo fajn, to byla moje disciplína. Tam jsem se jako jednotlivkyně dobře zapsala. Pak druhý den nastupovali muži a další, třetí den, jsme nastupovali ve volných sestavách. To jsem si připadala jako mraveneček, který sbírá zrníčko k zrníčku a dělá z toho velký domeček, ne-li palác. Snažila jsem se nepustit ani tisícinku vteřiny soupeřům. Já jsem to měla všechno propočítaný.“

Věra Čáslavská

Nakonec počty vyšly, nejen ve víceboji, ale přidala další 2 zlaté v individuálních soutěžích. Čím to, že si získala srdce Japonska? Na předolympijských hrách došlo k události, kdy se závodnice rozcvičovali na přeskoku. Trenér každé závodnici přisunul nebo odsunul můstek, někomu blíž od koně, někomu dál.

„Můj trenér, Leoš Sotorník, můstek odsunul o 2,5 metru dál od koně. Což bylo nevídaný. Japonci se začali smát, mysleli si, že to je nějaká legrace, že to nemůžu nikdy skočit. Oni mě vyhecovali tím, že byli nedůvěřiví. Říkala jsem si, počkejte, já vám ukážu. Protože už jsem to měla v tréninku, měla jsem to nacvičený. A pak najednou já to skočila. Byl hurónský aplaus.“

Do Japonska se Věra Čáslavská opakovaně vrací. Byla tam už počtrnácté, na oslavách 50 let od olympijských her.

Je vůbec v silách dnešních českých dětí, trenérů, funkcionářů, aby se jednou někdo naší nejlepší gymnastce přiblížil? Aby to jednou někdy českému gymnastovi či gymnastce na Olympijských hrách znovu zacinkalo?

„Recept pro rodiče by mohl být ten, aby děti nenechávali v pěti letech dělat specializaci, ale aby to dítě rozvíjeli všestranně. A to dítě si cestu potom najde, k čemu ho povaha a srdce láká. To už si vybere samo," radí Věra Čáslavská.

autoři: pka , sch
Spustit audio