Pražská burza bude patřit Vídni: je to dobře nebo špatně?

Přes turbulence na světových finančních trzích se s největšími akcionáři pražské burzy v čele se společností Patria Finance tento týden dohodli, že od nich zdejší akciový trh koupí, a to podle zatím neoficiálních informací za pět miliard korun. Stalo se tak dva dny poté, co pražská burza zaznamenala největší denní ztrátu od svého vzniku před patnácti lety. Faktem je, že spolu se skupinou Patria Finance signalizovala už v létě chuť rozloučit se se svým podílem i Česká spořitelna, které patří skoro patnáct procent burzy a také další větší akcionáři, například finanční skupina Tiger Holding, která nedávno koupila třináct a půl procenta burzy.

Dohromady se čtvrtinovým podílem Patrie byl tedy na prodej většinový podíl a není vyloučeno, že pokud se teď přidají i malí akcionáři, Rakušané mohou získat až devadesát procent pražské burzy. Podobně jako burza ve Vídni, která patří hlavně rakouským bankám a finančním společnostem, je i pražská burza totiž soukromá akciová společnost a vydělává svým majitelům na poplatcích od firem, které na ní obchodují. A vyplácí jim i dividendy, z předloňského zisku pražské burzy to bylo čtyři sta devadesát korun, z loňského šest set dvacet korun na akcii. Od loňska organizuje pražská burza také zdejší obchod s elektřinou, protože stoprocentně vlastní novou energetickou burzu. O pražský akciový trh ovšem velmi stála i Varšava a nabízela prý zpočátku dokonce víc než Vídeň. Jenže závažná překážka spočívala v tom, že burza ve Varšavě je vlastněná převážně státem, takže nemohla doložit, jaké má další perspektivy. Přesto neskrýval šéf polské burzy zklamání a prorokoval české burze ve spojení s rakouskou černou budoucnost. V lepším případě ji prý čeká stagnace, v horším propad. Faktem je, že vídeňská i pražská burza sice v posledních letech rekordně vydělávaly, ale s emisemi nových akcií se jim moc nedařilo. V Praze byly zaznamenány od začátku roku všehovšudy tři, ve Vídni jich bylo osm.

Zato ve Varšavě se nové emise každoročně počítají na tucty. Tady je ovšem nutno dodat, že přes akciový trh se v Polsku běžně privatizovalo a ministerstvo státního pokladu v tom hodlá pokračovat jen co se současné turbulence alespoň trochu uklidní. Fúze na finančních a akciových trzích jsou každopádně v trendu a Rakušané už ukázali, že v tom umějí chodit. Na jaře převzali většinový podíl v maďarské burze, v létě se jim totéž podařilo v Lublani. Kromě toho vídeňská burza úzce spolupracuje s akciovými trhy v Bukurešti, v Sarajevu a v Banja Luce. Ve srovnání s Prahou jsou ale ostatní partnerské akciové trhy podstatně menší.

Například tržní kapitalizace, tedy hodnota všech obchodovaných akcií v miliardách eur byla na burze v Bukurešti ke konci září jedenáct celých dvě desetiny, v Lublani dvanáct celých čtyři, v Budapešti dvacet tři, ale v Praze čtyřicet. Kapitalizace vídeňské burzy činila osmdesát pět celých tři, zatímco varšavské kvůli už zmíněnému privatizačnímu procesu sto pět. Pro občany, kteří se na pražské burze pokoušejí o štěstí, se každopádně zatím nic nemění. I generální ředitel Koblic zřejmě zůstane na svém místě. Teprve časem, až se burzy víc propojí, by se pro české občany mohlo stát obchodování na středoevropských burzách vídeňské skupiny levnější, a to rozhodně není tak špatná vyhlídka.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .