"Prázdné" pilulky tiší bolest

24. září 2010

Tým amerických vědců zjistil, že tablety, které neobsahují žádný účinný lék, tiší bolesti zaplavením mozku látkami podobnými morfinu.

Tak zvaný placebo efekt je natolik populární, že se dostal i do televizního seriálu MASH. Ve slavné mobilní polní vojenské nemocnici došly léky pro tišení bolesti a lékaři v čele s kapitánem Benjaminem "Hawkeyem" Piercem podávali pacientům tablety, které byly "prázdné" a neobsahovaly žádnou účinnou látku. Přesto se nemocným ulevilo. Stačilo jim skálopevné přesvědčení, že berou skutečný lék. Placebo efekt není výplodem fantazie televizních scenáristů. Představuje jednu z velkých záhad medicíny.

"Prázdné" pilulky obvykle vyrobené z neškodného mléčného cukru se celkem běžně používají při testování léků, aby lékaři odlišili účinky "dobré víry" pacienta od skutečných efektů léčebné dávky. Pokud má být lék schválen, musí fungovat průkazně lépe než pouhá "prázdná" pilulka. V tomto směru to nemají zkoušené léky snadné, protože placebo efekt je někdy překvapivě silný. Dokáže ulevit nemocnému od širokého spektra potíží. Není divu, že se o něj lékaři intenzivně zajímají a zaobírají se zcela vážně myšlenkou zapřáhnout placebo do řádné léčby.

Jedno z tajemství "prázdných" pilulek nyní odhalil Jon-Kar Zubieta z University of Michigan v americkém Ann Arboru. Ve své laboratoři trápil dobrovolníky tím, že jim do svalů na tváři zavedl bolestivou "kapačku" jinak neškodného solného roztoku. Některým dobrovolníkům nabídl "prázdnou" pilulku s tím, že je to lék na tišení bolest. Zároveň sledoval mozky dobrovolníků pomocí pozitronové emisní tomografie. Střehl, zda se v nich neobjeví látky zvané endogenní opioidní peptidy, jimiž si tělo ulevuje od bolesti a které se svým účinkem podobají opiátům (např. morfinu).

Dobrovolníkům se po spolknutí "prázdné" pilulky skutečně ulevilo. Snášeli mnohem silnější příliv solného roztoku než dobrovolníci, kteří placebo nedostali. Potvrdilo se i Zubietovo podezření, že "prázdná" pilulka působí prostřednictvím endogenních opioidních peptidů. Jejich uvolnění bylo patrné v mnoha částech mozku. Výsledky experimentu byly publikovány ve vědeckém časopisu Journal of Neuroscience. Zubietu a jeho spolupracovníky nyní zajímá, proč jsou někteří lidé k placebo efektu výrazně náchylnější. Zkoumají, nakolik v tom hrají roli dědičné dispozice nebo zda se v reakci na placebo liší muži od žen.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio