Právo na zdravé životní prostředí má být v Listině základních práv a svobod, požadují to ekologové
Bez důsledné ochrany životního prostředí se lidstvo v budoucnosti nevyhne dalším epidemiím. Ornitologická organizace BirdLife International v souvislosti se svým požadavkem na uznání nového lidského práva spustila online petici, připojila se k ní i Česká společnost ornitologická.
Vedle zákazu mučení a otroctví nebo práva na vzdělání by měl na Listině základních práv a svobod přibýt, který zaručuje právo člověka na zdravé životní prostředí.
Iniciátor požadavku, organizace BirdLife International, zdůrazňuje, že zdravá příroda je základem pro všechna ostatní práva, která jsou na životním prostředí závislá.
Koronavirová krize vysloveně ukazuje naši zranitelnost a propojení s přírodou, proto chceme, aby uznání práva na životní prostředí bylo součástí odpovědi OSN na současnou situaci.
Zástupkyně ředitele České společnosti ornitologické Lucie Hošková
Vědci a ochranáři z organizace BirdLife International prohlašují, že koronavirová krize je dobrou příležitostí pro světové vůdce, aby kromě řešení samotné nákazy udělali další kroky k zajištění budoucnosti příštích generací. Ochrana zdravého životního prostředí podle nich ovlivňuje i zdraví lidí a bez jejího důsledného uplatňování se nevyhneme ani příštím epidemiím.
Čtěte také
„Negativně ovlivňujeme planetu, čímž vlastně porušujeme i ostatní lidská práva, dokonce včetně toho základního práva na život,“ říká Hošková. „Nejen koronavirová krize, která pramení z nelegálního obchodu se zvířaty, ale také krize klimatická a třeba ubývání druhů velmi úzce souvisejí se současným narušováním a drancováním životního prostředí,“ varuje Hošková.
Vzpamatovat se z pandemie a zároveň pomoct planetě
Generální tajemník OSN António Guterres na dopis reagoval prohlášením, v němž označuje klimatický rozvrat i pandemii koronaviru za nebezpečí, která ohrožují existenci lidstva. Vyjmenoval šest kroků, které pomůžou lidstvu vzpamatovat se z dopadů pandemie a zároveň pomoct klimatu. Vyzývá, aby investice na záchranu globální ekonomiky zároveň pomohly přesunu k zelené ekonomice, tvorbě emisně čistých pracovních míst a udržitelnému rozvoji.
Pandemii koronaviru proto v tomto ohledu můžeme chápat jako příležitost. V debatách o budoucím vývoji ekonomiky je výrazně slyšet hlas Evropské unie, která už na konci loňského roku představila Zelenou dohodu pro Evropu. Jedná se o plán na přechod k zelené ekonomice, a tím pádem i uhlíkové neutralitě do roku 2050. Na prosazování takového vývoje chce Evropská unie do konce tohoto desetiletí přispět částkou 100 miliard eur. Program chce pomoci především ekonomikám zasaženým koronavirem. Plánem se už inspirovala Jižní Korea, sedmý největší producent oxidu uhličitého na světě. Po nedávných volbách tak plánuje zavést program podobný evropské Zelené dohodě.
Související
-
Karel Hvížďala: Hospodářství po koronakrizi
Banální pravda zní: To, co prožíváme kvůli onemocnění covid-19, je největší krize od druhé světové války, proto bude svět, až krize odezní, úplně jiný.
-
Karel Barták: Lídři EU mlhavě určili směr programu uzdravení ekonomiky
Evropská ekonomika potřebuje pořádný, ambiciózní ozdravný program, aby co nejrychleji vybředla z recese způsobené koronavirovou pandemií. A musí ho spustit co nejrychleji.
-
Průměrný Čech překročí udržitelnou ekologickou stopu 3×. Musíme se uskromnit, varuje ekolog
Naše společnost dramaticky ničí Zemi. Tvrdí to ekolog a biolog Petr Blahut, který se sám uskromnit dokázal.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.