Právo na zdravé životní prostředí má být v Listině základních práv a svobod, požadují to ekologové

Vedle zákazu mučení a otroctví nebo práva na vzdělání by měl na Listině základních práv a svobod přibýt, který zaručuje právo člověka na zdravé životní prostředí.

Iniciátor požadavku, organizace BirdLife International, zdůrazňuje, že zdravá příroda je základem pro všechna ostatní práva, která jsou na životním prostředí závislá.

Koronavirová krize vysloveně ukazuje naši zranitelnost a propojení s přírodou, proto chceme, aby uznání práva na životní prostředí bylo součástí odpovědi OSN na současnou situaci.


Zástupkyně ředitele České společnosti ornitologické Lucie Hošková

Vědci a ochranáři z organizace BirdLife International prohlašují, že koronavirová krize je dobrou příležitostí pro světové vůdce, aby kromě řešení samotné nákazy udělali další kroky k zajištění budoucnosti příštích generací. Ochrana zdravého životního prostředí podle nich ovlivňuje i zdraví lidí a bez jejího důsledného uplatňování se nevyhneme ani příštím epidemiím.

Čtěte také

Evropa má kvůli koronaviru lepší emise, neřešené problémy životního prostředí ale zůstávají

„Negativně ovlivňujeme planetu, čímž vlastně porušujeme i ostatní lidská práva, dokonce včetně toho základního práva na život,“ říká Hošková. „Nejen koronavirová krize, která pramení z nelegálního obchodu se zvířaty, ale také krize klimatická a třeba ubývání druhů velmi úzce souvisejí se současným narušováním a drancováním životního prostředí,“ varuje Hošková.

Vzpamatovat se z pandemie a zároveň pomoct planetě

Generální tajemník OSN António Guterres na dopis reagoval prohlášením, v němž označuje klimatický rozvrat i pandemii koronaviru za nebezpečí, která ohrožují existenci lidstva. Vyjmenoval šest kroků, které pomůžou lidstvu vzpamatovat se z dopadů pandemie a zároveň pomoct klimatu. Vyzývá, aby investice na záchranu globální ekonomiky zároveň pomohly přesunu k zelené ekonomice, tvorbě emisně čistých pracovních míst a udržitelnému rozvoji.

Pandemii koronaviru proto v tomto ohledu můžeme chápat jako příležitost. V debatách o budoucím vývoji ekonomiky je výrazně slyšet hlas Evropské unie, která už na konci loňského roku představila Zelenou dohodu pro Evropu. Jedná se o plán na přechod k zelené ekonomice, a tím pádem i uhlíkové neutralitě do roku 2050. Na prosazování takového vývoje chce Evropská unie do konce tohoto desetiletí přispět částkou 100 miliard eur. Program chce pomoci především ekonomikám zasaženým koronavirem. Plánem se už inspirovala Jižní Korea, sedmý největší producent oxidu uhličitého na světě. Po nedávných volbách tak plánuje zavést program podobný evropské Zelené dohodě.