Právníci zpochybňují argumentaci ministerstva vnitra v kauze čínských křesťanů. Odbor ji nekomentuje

20. březen 2018

Na podporu čínských křesťanů, kteří u nás požádali o azyl z důvodu náboženského pronásledování ve své zemi a v 90 % případů neuspěli, se zvedá vlna solidarity. Konají se shromáždění na jejich podporu a otevřený dopis předsedům obou komor parlamentu vzešlý z evangelického prostředí podepsalo už přes 5,5 tisíce lidí. Apelují, aby dotyční mohli v naší zemi zůstat.

Lékařka Rut Vovsová je v úzkém kontaktu se dvěma žadatelkami. Jedna ji nechala nahlédnout do svého spisu – do odstavce, kde Číňanka popisuje týrání, jež zažila na policejní stanici.

„Policisté jí řekli, že o ní vědí všechno a že na ni použijí všech osmnáct typů mučení, které mají k dispozici. Začali ji bít do obličeje, až krvácela a otekla. Pak ji skopli ze stoličky a hromadně ji kopali do celého těla. Pak musela klečet v koutě s rukama nad hlavou, ale naštěstí se jí později podařilo utéct,“ uvádí Vovsová.


Čínští žadatelé o azyl, kteří si v posledních týdnech vyzvedávali verdikty ministerstva vnitra, k nám přijížděli postupně od léta 2015 a během roku 2016. Prošli uprchlickými tábory, kde se mohli blíže seznámit. Dnes žijí na různých místech po celé republice a mnozí docházejí pravidelně do různých křesťanských sborů. Část se jich hlásí k Církvi všemohoucího Boha, jejíž křesťanský základ je například podle religionisty Zdeňka Vojtíška nezpochybnitelný, jakkoli se čínská oficiální média vyjadřují jinak.

Plnou výpověď ženy mělo ministerstvo vnitra k dispozici, mezinárodní ochranu jí však neudělilo. Resort vnitra udělil azyl osmi žadatelům, 70 jich odmítl s tím, že v prvé řadě nedostatečně doložili obavy ze svého pronásledování.

Nejasná argumentace úředníků

Právníci to zpochybňují a vadí jim nejasná argumentace úředníků. Marii Ludvové třeba výtka, že si žadatelé rychle našli práci. Považuje ji za absurdní, protože na to mají po půl roce zákonný nárok. Nebo argument, že přijeli organizovaně, pro což podle ní neexistuje důkaz. Odbor azylové a migrační politiky kauzu nekomentuje s tím, že se k jednotlivým žádostem nemůže vyjadřovat.

Odbor musel zvažovat mnoha zdroji doložené pronásledování z důvodu náboženské víry, ale sama příslušnost ke skupině k udělení ochrany nestačila. Ale jak mohli být jednotliví žadatelé prověřováni přímo v Číně, jasné není. Pro ně i jejich blízké v Číně by mohl být takový postup podle advokátů ohrožující.


„Materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti,“ sdělil před časem Právu současný ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Zmínil rovněž, že někteří ani nebyli křesťané.

„Bohužel to vypadá tak, že české úřady jsou pod vlivem čínské propagandy a pronásledování křesťanů v Číně podceňují, nebo mu nevěnují náležitou pozornost a váhu,“ míní religionista Zdeněk Vojtíšek. Připomíná, že i v Československu byli věřící lidé pronásledováni a i u nás bylo s těmito lidmi nakládáno s naprostou necitlivostí. „Bojím se, že se to vrátilo,“ dodává.

Rychlá integrace a strach

Apoštolská církev v Hradci Králové má s čínskými uprchlíky už více než dvouletou zkušenost. Sdružením Element prošlo postupně skoro dvacet žadatelů, především žen. Dnes sem pravidelně docházejí čtyři, ostatní našli jinou církev, nebo se přestěhovali za prací do jiných měst.

„Chtěli se hlavně naučit česky a najít práci, aby se tu mohli adaptovat,“ říká Tereza Toušková, která těmto žadatelům pomáhá od začátku. Zaměstnání jim sehnala velice rychle, během měsíce a půl. Zdůrazňuje však, že bez dopomoci Čechů by to možné nebylo. Myšlenku ekonomické migrace zcela odmítá. „Jsou mezi nimi lékaři a učitelé. Sehnala jsem jim práci v továrně, kde se šilo za minimální mzdu. Když něco zkazí, tak doplácejí.“

Modlitební shromáždění za čínské křesťany a další v Číně pronásledované menšiny. Číslice 70 symbolizuje 70 zamítnutých žádostí o azyl a 70 milionů obětí perzekuce v Číně

Podle Touškové se Číňané stále nezbavili strachu. „Chtěla jsem jim najít zaměstnání v nějaké čínské restauraci, kde by se snadno domluvili, ale říkali, že hlavně to ne. Takže už si hlídáme, aby v žádné firmě, kterou oslovujeme, nebyla čínská složka, protože se setkali negativně s tím, že agenti čínské vlády byli v těchto organizacích, včetně čínských restaurací a bister.“

Na podporu čínských křesťanů se kromě věřících ozvala i Amnesty International nebo Český helsinský výbor. Jeho předsedkyně Táňa Fischerová v prohlášení uvádí, že argumenty ministerstva jsou ostudné. Politiky vyzývá, aby jasně deklarovali, že postoj resortu je neudržitelný.

Jak hodnotí postup ministerstva advokáti, kteří zastupují čínské žadatele o azyl? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>
autor: luv
Spustit audio