Pravice zbrojí na příští volby

Jsou to překvapivé nabídky pro voliče. Nečasovi a Schwarzenbergovi experti nabízejí v dosud zveřejněných částech volebních programů přísné škrty v rozpočtových výdajích, především významné omezení sociálních služeb státu. Prostě si je nemůžeme dovolit.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 se značnou mírou přesnosti vypočetl, kde se budou peníze šetřit. Patnáct miliard na důchodech, stejnou částku na sociálních dávkách pro rodiny a na platech státních zaměstnanců, další miliardy se vezmou na podpoře v nezaměstnanosti. Po započtení dalších částek, které se týkají zrušení neefektivních dotačních programů a daňových výjimek, se dojde až k osmdesáti miliardám.

ODS ještě přesně neřekla, kolik peněz a kde chce ušetřit.Ovšem přehledně popsala, jak se změní poměry na pracovním trhu, aby se překonala nezaměstnanost. Omezuje se ochrana zaměstnanců, kteří budou muset mnohem víc akceptovat pohyblivou pracovní dobu. Firmy dostanou možnost uzavírat s jedním člověkem prakticky donekonečna smlouvy na dobu určitou a zaměstnávat až 300 hodin ročně na smlouvu o dílo. Významně se zvýhodní práce živnostníků, což ale v českých poměrech znamená podporu švarcsystému. ODS doporučuje i omezení sociálních dávek, zvláště v těch případech, kdy lidé nechtějí pracovat.
Jsou to opatření, která budou společnost bolet, tvrdí politici obou pravicových stran. K tomu dodávají: budou fungovat a neexistuje k nim alternativa.

Těžko si představit, jak mohou zmíněné návrhy zapůsobit na voliče. Pochopitelně se nemusí bát lidé, kteří jsou finančně zabezpečeni. V mnoha ohledech se jim musí plán líbit, protože se Česko podle něho zbaví dluhů, aniž se budou muset zvyšovat daně. V tomto směru je především ODS konsistentní stranou. Snižovala v minulém volebním období daně, a proto je hájí na současné úrovni.

Pro zmíněné finančně zabezpečené daňové poplatníky zůstává pouze otázka, jestli popsaná cesta úspor nepoškodí ekonomický růst. Zmrazení či snížení sociálních dávek a platů státních zaměstnanců zbrzdí růst mezd v celém ekonomickém sektoru. Tím klesne poptávka domácností, která je důležitou součástí celkové hospodářské produkce a na níž závisí většina obchodníků. V horším případě se může stát, že poklesne celá ekonomika a rozpočet tedy zachráněn nebude. Nakonec se jeho příjmy odvíjí od platů zaměstnanců a jejich spotřeby.

Na druhé straně se zmíněné kroky vyplatí exportérům, pro něž jsou pružný pracovní trh a nízké platy požehnáním. Díky střídmosti občanů nepodraží česká práce a tím ani výrobky na export. Češi tím budou moci snáze konkurovat východní Evropě a Asii. Sázka na export skrývá riziko, že se světová poptávka nevzpamatuje a že se neprodají ani levnější české výrobky. Teoreticky je však možné, že rychlý nárůst exportu vyrovná dopady klesající spotřeby obyvatelstva.

Otázky finančně zajištěných by tedy měly obě pravicové strany ještě zodpovědět. Neměly by se tedy spokojit s obligátní větou, že kdo se přičiní, tomu bude neviditelná ruka trhu příznivá.

Ovšem lidí s vysokými příjmy není většina. Ve společnosti naopak převažují zaměstnanci, kteří si přejí sociální jistoty a lidé závislí na sociálních dávkách v čele s důchodci. Pro ně jsou připraveny nabídky ostatních stran, především těch levicových. Z pohledu pravice sází dokonce i uměřená levicová strana ČSSD na populismus, když slibuje záchranu rozpočtu bez toho, že sníží sociální dávky. Sociální demokracie ovšem není populistická v tom, že připouští zvýšení daní zhruba o dvacet miliard. Měly by se zvýšit především zámožným lidem, kteří vydělali na předchozích reformách ODS. Dalších 20 miliard se chystá ušetřit ve výdajích státu. To je trochu neurčité, ale všichni vědí, že se tam takové peníze najdou. Mírou populismu tak je zhruba 50 miliard, které sociální demokracie šetřit nechce.

V pohledu na nabídku pravicových stran se zkrátka může zdát, že s takovým programem se volby vyhrát nedají. Pokud to ODS a TOP 09 myslí vážně, tak se připravují na roli opozice. Ať se totiž stane po volbách opozicí kdokoli, bude vládu kritizovat za to, že dostatečně nešetří, případně že šetří na nesprávném místě.

Český národ může překvapit a nakonec zvolit ruku, která trestá. Být Česká republika Maďarskem, Řeckem, nebo některým z pobaltských států, tak by se tato vyhlídka mohla naplnit. Češi však nemají zkušenost s tím, před čím pravice varuje a do voleb ji zřejmě nezískají. Možná se ODS a TOP 09 v předstihu připravují na příští volby.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.