Pravěký krokodýl - Godzilla

Zajímavou kapitolu z evoluce krokodýlů - jedné z nejstarších a nejúspěšnějších skupiny pozemských plazů - odhalili paleontologové vedení Zulmou Gaspariniovou z argentinského Museo de la Plata. Tvor, který dostal vědecké jméno Dakosaurus andinensis, měřil od špičky čumáku až po koneček ocasu kolem čtyř metrů. Nejpodivnější je na něm hlava. Dakosaurus měl čelisti dlouhé asi 40 centimetrů a v nich plno zvláštních zubů se zubatým ostřím. Tím se podobal masožravým dinosaurům, jako byl tyranosaurus nebo albertosaurus. "Když viděli lebku ostatní paleontologové, tak se nás ptali, jestli je to skutečně krokodýl," přiznává jeden z objevitelů dakosaura Diego Pol.

Krokodýli se vyvinuli ve stejné době jako dinosauři a původně obývali souš. Teprve později pronikli do moře, kde se jim končetiny proměnily v ploutve. Jejich dnešní zástupci jsou představiteli "nohaté" vývojové větve. Nositelé ploutvovitých končetin, k nimž patřil i dakosaurus, vyhynuli.

Dakosaurus andinensis žil před 135 miliony roků a nebyl to zdaleka jediný pravěký krokodýl s krátkou a širokou lebkou. Mezi suchozemskými zástupci pravěkých krokodýlů bychom těchto "krátkohlavců" našli hned několik. Všichni dosud objevení mořští krokodýli ale měli dlouhé úzké čelisti podobné těm, jakými jsou vybaveni dnešní krokodýli, aligátoři, kajmani či gaviálové.

Logo|foto:Český rozhlas

Dakosaurus andinensis tak představuje významnou evoluční výjimku. Většina živočichů se vyvíjí z méně specializovaných tvorů ve větší specialisty. Tak se z původně suchozemských krátkohlavých krokodýlů vyvinuli i mořští krokodýli specializovaní na lov ryb a vybavení k tomuto způsobu života dlouhými úzkými čelistmi. Dakosaurus andinensis jakoby "zařadil evoluční zpátečku" a vrátil se k méně specializovanému "designu" hlavy. Zřejmě šlo o skutečného zabijáka, který napadal jiné velké mořské tvory, například ichtyosaury nebo plesiosaury.

Argentinští paleontologové narazili na ostatky dakosaura už v roce 1996. Byly to však jen zlomky, z kterých se toho nedalo moc vyčíst. Teprve nedávno objevili v patagonských usazeninách dva podstatně zachovalejší exempláře, jejichž popis zveřejnili ve vědeckém časopisu Science.