Pramen života z Velikonočního ostrova?

V domorodém jazyce se Velikonoční ostrov jmenuje Rapa Nui. V roce 1965 zde bylo objeveno antibiotikum, které produkují půdní bakterie Streptomyces hygroscopicus a podle místa objevu dostalo jméno rapamycin. Záhy po svém objevu se začal rapamycin využívat jako imunosupresivum, které potlačuje imunitu a tím brání odvržení transplantovaného orgánu. Později se také uplatnil v terapii zhoubných nádorů. Vědci už před časem zjistili, že rapamycin inhibuje látku mTOR, která řídí buněčný růst a stárnutí. Stejný účinek má omezený příjem kalorií, který podle mnoha studií prodlužuje život.

Výzkumníci ze tří amerických laboratoří proto začali společně zjišťovat, jestli antibiotikum nemůže mít vliv na délku života pokusných hlístů a myší. Experimenty ukázaly, že jejich tušení bylo správné. Rapamycin myším prodloužil život o 28 až 38 % - což je ekvivalent 6 až 9 let lidského života. A co je zvláště důležité, fungoval i u myší, které jej začaly dostávat až ve věku 20 měsíců, který odpovídá lidským šedesátinám.

Vědci svůj objev označují za příjemné překvapení, ale předčasného jásotu se radí vyvarovat. Rapamycin totiž není nijak nevinná látka a má řadu vedlejších účinků. Cílem dalšího výzkumu proto podle článku na stránkách Science NOW bude oddělit příznivé účinky rapamycinu od těch nepříznivých. Pokud vědci uspějí, možná bychom se časem mohli dočkat skutečného "elixíru života".