Požáry pomáhají vzácným druhům
Les zasažený požárem, vichřicí nebo lavinou vypadá jako obraz bezútěšné zkázy. Ve skutečnosti však takové narušení prostředí maximalizuje jeho biologickou diverzitu.
Přírodní katastrofy za sebou zanechávají oblasti s širokým spektrem zvířat a rostlin včetně vzácných a ohrožených druhů. Příkladem může být erupce severoamerického stratovulkánu Mount St. Helens z roku 1980, jejíž následky zkoumal Mark Swanson z Washingtonské státní univerzity. Po výbuchu zde vzniklo velmi diverzní prostředí a zdejší biodiverzita patří k nejvyšším v celém západním Kaskádovém pohoří.
Výsledky studie také odporují zažitému názoru, že většina, ne-li všechny vzácné druhy potřebují k životu staré lesní porosty. Podstatná část chráněných zvířat a rostlin státu Washington tráví celý život nebo jeho některé fáze v oblastech, které narušila sopečná erupce. Jejich rozmanité a členité prostředí s množstvím rostlinných druhů poskytuje víc příležitostí k hledání potravy i různých úkrytů. Těžké požáry tak nevytvářejí příznivé podmínky jen pro vzácné druhy jako je datlík černohřbetý (Picoides arcticus), který je závislý na mrtvých stromech. Podle Marka Swansona z jejich následků mohou profitovat i další organismy včetně losů, ovcí tlustorohých a různých žab.
Zdroj: Washington State University