Povstání podle výtržníků

Pokud bychom to Orbánovo srovnání brali vážně, pak těch pět desítek zahraničních delegací bylo včera v Budapešti omylem. Spíše ale platí, že se historie neopakuje. V roce 1956 patřilo Maďarsko k zemím poraženým v druhé světové válce, a nacházelo se v ruské sféře vlivu. Dnešní Maďarsko je demokratické a je členem Evropské unie. Zatímco na maďarské události před padesáti lety vzpomíná Evropa jako na velkou tragédii, to, co se v Budapešti odehrává nyní, je spíše velká ostuda. Viktor Orbán nevstoupí do historie jako osvoboditel Maďarů před imperiálním útlakem. Spíše se na něj bude vzpomínat jako na populistu, kterému se podařilo tak rozvášnit své stoupence, že neváhali ukrást z expozice starý ruský tank, se kterým pak vyrazili proti policii. Anebo rovnou proti Evropské unii? Raději to ani nedomýšlet.

Pravdě bližším vysvětlením bude, že Viktor Orbán se až tak moc nezabývá historickým odkazem svých předků, kterých byly tisíce zabity, stovky popraveny a statisíce jich uprchlo do emigrace. Spíše mu jde o to, stát se znovu premiérem, a výročí revoluce mu přišlo jako dobrá příležitost nadělat současnému premiérovi další potíže. Může být spokojen - policisté natloukli i starým lidem a ženám.