Povodně a stíhačky - v Rakousku

Opoziční poslanci za sociální demokracii a Stranu zelených nešetřili ostrými výpady proti vládě, která sice na návrh Strany svobodných snížila počet proponovaných stíhaček z 24 na 18 a jejich splácení odloží o jeden rok, ale od nákupu nehodlá ustoupit. Ministr financí Grasser v podpoře vládní linie zdůraznil, že Rakousko zůstává čtvrtou nejbohatší zemí EU a patří mezi tři členské státy s nejnižší nezaměstnaností, ta zejména v červenci příznivě poklesla.

Uvedená čísla o bohatství a prosperitě poněkud blednou ve světle ceny, kterou bude muset Rakousko zaplatit na účet přírodní katastrofy, jaká nemá v jeho moderních dějinách obdoby. Jak zaznělo po schůzi se zemskými hejtmany, jen v první fázi počítá vláda s mimořádnými výdaji ve výši 1,5 miliardy eur.

Přitom může sice počítat s určitou podporou z Bruselu, ale ani náznakem s rozsahem mezinárodní solidarity, jaké se dostává nepoměrně chudší ČŘ. Údaje o špičkovém umístění a výkonech Rakouska se mohou jevit jako relativní či dokonce paradoxní ve vztahu k nedávné statistice, která uvádí, že v Rakousku žije 340.000 občanů na hranici chudoby a 900.000 jich jí má být ohroženo.

Pod vlivem těchto a dalších faktů se před zraky diváků televize střetli vedoucí dvou poslaneckých frakcí. Za sociální demokraty uvedl Joseph Shap, že jen v Dolním Rakousku se škody, způsobené povodněmi odhadují na tři miliardy eur a tvrdě zaútočil na vládu za plýtvání prostředky na vojenskou techniku v době, kdy Rakousko už nežije v bezprostředním ohrožení, jako v minulosti.

Moderátor rakouské televize zmínil rozhodnutí vlády ČR upustit z důsledku povodní od koupi nových vojenských letadel. Zamítavou odezvou na tuto výzvu byla slova šéfa poslaneckého klubu Strany zelených Petera Westentahlera: rezolutně oponoval tím, že ČR nemůže být pro neutrální Rakousko příkladem už proto, že je členem NATO a tudíž pod jeho ochranou, navíc má podle Westentahlera ČR nyní k dispozici 70 vojenských stíhaček.

Protože se splácením nových letounů Eurofighter má být započato až v r.2006 , nelze spekulovat o použití těchto peněz pro použití na oběti povodní, zdůvodnil představitel Strany svobodných a vládní koalice. V souvislosti s povodněmi v obou sousedních zemí rozebíral vztah vzájemných vztahů s Rakouskem a ČR přední rakouský komentátor Hans Raucher minulý týden v deníku Der Standard: povodeň zasáhla starý středoevropský kulturní prostor, horní a dolní Rakousy, Čechy s klenoty Prahy a Českého Krumlova, také Sasko s Drážďany.

Vědomí zničených kulturních hodnot a majetku občanů současně připomíná, že je zde něco, co tyto regiony spojuje a ne rozděluje, jako je tomu ve sporu o Temelín a Benešovy dekrety především i na pozadí nové politické situace, kdy finanční pomoc přichází nejen od toho kterého národního státu, ale poprvé i od EU. Jde o Evropské problémy a evropskou politiku, píše Raucher. Pokud jde o Temelín, ČR není zřejmě v situaci, aby se vzdala jeho provozu, vědí to dokonce i radikálové z rakouské Strany zelených. ČR se zavázala protokolem z Melcku a smlouvou z Bruselu k poskytování informací a dodržování určitých standardů. K Benešovým dekretům bude v blízké době k dispozici dobrozdání EU, v němž má být stanoveno, že dekrety o vyhnání nemají už dnes platnost a zpětné nároky nelze uplatňovat.

Podle Rauchera významní podnikatelé a bankéři dali nedávno kancléři najevo, že v případě blokády vstupu ČR do EU stranou svobodných musí být koalice s nimi vypovězena. Společné postižení potopou by mělo být výchozím bodem pro odbourání starých resentimentů, uvádí se závěrem v komentáři deníku Der Standard. O víkendu se ke spolupráci v novém evropském duchu přihlásili na tradičním fóru Alp v Tyrolsku pak rakouský kancléř Schlüsel a za Čechy ministr zahraničí Svoboda, který zde navázal první osobní kontakt se svou rakouskou kolegyní Fererrovou-Waldnerovou.

rse@rozhlas.cz