Povede Angela Merkelová kabinet reforem?

13. říjen 2005

Když v pondělí Angela Merkelová předstoupila před novináře, aby oficiálně oznámila, že se CDU, CSU a SPD dohodly na sestavení vlády velké koalice, jistě si mnozí politici, ekonomové i běžní Němci zhluboka oddechli. Skončilo tak několik týdnů sondážních rozhovorů, nejrůznějších spekulací a především velké nejistoty.

Na konečné rozhodnutí o tom, kdo obsadí jednotlivá ministerstva, si budeme muset ještě několik týdnů počkat. Koaliční jednání mají být zahájena příští týden a ukončena do 12.listopadu. Budoucí kancléřka Merkelová však toto pondělí zároveň oznámila, jak budou mezi zúčastněné strany vládní resorty rozděleny. A při bližším pohledu na tento seznam kabinetních postů se nutně nabízí otázka: bude šéfka křesťanských demokratů schopna dostát svému slibu o tom, že povede "koalici nových možností", která bude důsledně prosazovat reformní kurs a zkonsoliduje státní finance?

Mnozí ekonomové a představitelé německého hospodářství jsou skeptičtí. A zdá se, že právem. Jedním z hlavních témat volebního programu CDU a CSU byla reforma trhu práce. Unionisté slibovali, že pokud se dostanou k moci, deregulují zkostnatělý pracovní trh - tedy že mimo jiné zjednoduší možnost zaměstnavatelů ukončit pracovní poměr se zaměstnanci a omezí zaměstnanecká práva v oblasti tarifních smluv. Ministerstvo práce však v příštích 4 letech povede sociálně demokratický ministr.

Stejně tak bylo možno se v programu unionistických stran dočíst, že by v případě jejich volebního vítězství měla 1.ledna roku 2007 vstoupit v platnost zásadní daňová reforma, jejíž jádrem by mělo být především snížení daně z příjmu. Výměnou za to měla být například zrušena daňová zvýhodnění práce o víkendech, svátcích a v noci. Také do čela ministerstva financí ale usedne sociální demokrat. A podobně je tomu s plánovanou reformou zdravotního pojištění - i resort zdravotnictví totiž připadne SPD.

Špičky CDU, CSU a SPD se sice během nedělních pozdně večerních rozhovorů dohodly na tom, že chtějí ve společné vládě prosadit zjednodušení daňového systému, zároveň ale podle nich mají zůstat zachována daňová zvýhodnění práce o víkendech, svátcích a v noci. Stejně tak má zůstat nedotknuta tarifní autonomie. Představitelé stran budoucí velké koalice chtějí také zvýšit investice do výzkumu. Zatím ale není známo, jak chce nová vláda konsolidovat státní rozpočet.

Angela Merkelová nakonec se sociálními demokraty vyhrála poker o to, kdo usedne do čela budoucí spolkové vlády. Cena, kterou za to unionistické strany zaplatily, však není malá: SPD získala téměř všechna ministerstva, ve kterých se bude rozhodovat o hlavních reformních projektech CDU a CSU. Mluví se už proto o "sociální demokratizaci" budoucího kabinetu a o "koalici kompromisů". Ano, kromě toho, že se kancléřskou stane Angela Merkelová, do křesla ministra hospodářství s největší pravděpodobností usedne Edmund Stoiber. Ale i toto jeho vítězství má trpkou příchuť. Šéf CSU totiž převezme jen půlku původního "superministerstva" hospodářství a práce, které v minulých letech spravoval Wolfgang Clement. A přesto, že jeho pravomoci byly rozšířeny o oblast technologií a letecké dopravy, nezískal Stoiber "superministerstvo", do kterého by byla zahrnuta také infrastruktura, jak si původně přál.

"Zatím nic nesvědčí o tom, že by mělo dojít k tolik očekávanému průlomu v hospodářské a reformní politice," konstatoval v pondělí ředitel Německého institutu pro hospodářský výzkum Klaus Zimmermann. Podle listu Finacial Times Deutschland je německá politika těchto dnů krásným příkladem tragédie, která se může proměnit ve frašku. "To nejhorší není to, že unionističtí ne-reformátoři vytvoří koalici se sociálnědemokratickými ne-reformátory. (.) Nejhorší je špatné obsazení ministerstva hospodářství," napsal deník ve svém středečním vydání s tím, že jen málo německých politiků se pro tento post hodí méně, než Edmund Stoiber. Také Süddeutsche Zeitung jsou přesvědčeny, že během vlády Angely Merkelové nedojde k žádným radikálním změnám, tak, jak je CDU a CSU propagovaly ve volebním boji. Agentura DPA však celou situaci tak černě nevidí: proti obavám z "reformní stagnace" podle ní mluví dramatický stav veřejných rozpočtů, stejně jako hrozba finančních sankcí z Bruselu.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.