Potřebuje Evropa Frontex, nebo ne? Záleží, o kterém Frontexu mluvíte, říká státní tajemník Chmelař

26. září 2018
Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař

Evropští lídři se měli na neformálním setkání v Salzburku před pár dny dohodnout na posílení ochrany vnějších hranic. Prioritou by podle oficiálních zpráv mělo být posílení Frontexu, a to až na 10 tisíc lidí. Česko ale mělo výhrady.

Luboš Palata: Frontex se prohnal Babišovou hlavou a Česko ho najednou nechce

Andrej Babiš

Je to velmi podivné zjištění, ale Frontex, tedy unijní agentura na ochranu hranic, najednou Visegrádu vadí. Nebo alespoň vadí třem ze čtyř zemí V4.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD) je to nepochopení slov premiéra Andreje Babiše (ANO). „Byla to pouze formální setkání nad návrhem Evropské komise. Musíme se nejdříve dohodnout, jaké cíle chceme stanovit pro společnou pobřežní a pohraniční stráž Frontex. Vyjasnit si mandát, jaký by Frontex měl mít, a pak se můžeme bavit i o finančních zdrojích nebo lidských kapacitách. Nějaké opravdové ujasnění ale dosud neproběhlo,“ vysvětluje.    

Jaká je tedy oficiální pozice Česka? „Podle premiérova vyjádření je jasné, že Frontex může být funkční složkou, ale nejdřív musí proběhnout debata. Musíme zjistit, jaké kapacity mohou vytvořit národní státy a do jaké míry je pak může zejména finančně podpořit Evropa. Není to nějaká vyhýbavá pozice, ale první volba by opravdu měla jít skrze přímou podporu členským státům, protože se už ukázalo, že jsou to velmi citlivé otázky národní suverenity i efektivity.“

Česko couvá? Nikoli

Státy V4 se nechtějí dohodnout na posílení Frontexu. Je pro ně výhodné přicházet s populistickými výkřiky, tvrdí Faltová

Migranti vystupují z lodi v sicilské Catanii

V Salcburku se ve středu scházejí lídři států Evropské unie, aby mluvili o migraci. Ještě předtím usednou k jednacímu stolu zástupci zemí visegrádské čtyřky (V4). Z jejich dosavadních vyjádření vyplývá, že odmítají návrhy Evropské komise na výrazné posílení evropské pohraniční stráže Frontex.

Necouvá ale Česko ze svých pozic? Dosud jsme totiž slýchávali, že musíme všichni chránit hlavně společnou vnější evropskou hranici? „Rozhodně nijak necouváme,“ brání se Chmelař.

„Frontex zřejmě bude posílen, my ale teď podporujeme hlavně rozšíření jeho mandátu a pravomocí zejména ve třetích zemích. To je teď klíčová role, kterou by úředníci a policisté Frontexu měli mít. U těch dalších otázek by bylo potřeba postupovat spíš s podporou členských států. A až když budou selhávat, tak si dovedu dost dobře představit, že by pak Frontex postupoval aktivněji.“

A co premiérova vyjádření, podle kterých Evropa Frontex vůbec nepotřebuje? Státní tajemník Chmelař k tomu říká: „Spíš jde o to, o kterém Frontexu mluvíme. Jestli o tom současném, nebo se změněným mandátem. O tom současném máme opravdu hodně pochyb.“ Proč?

Protože prý dnešních cca 1500 operativních pracovníků má minimální pravomoci. „Mám tím na mysli hlavně střežení mořské hranice. Jejich kompetence jsou tam prakticky kosmetické, až jen administrativní,“ dodává.

Končí Chmelař ve funkci?

Před pár dny se v médiích objevila informace, podle které bude státní tajemník Chmelař na Úřadu vlády končit. „Já to nepopírám, ale ani nepotvrzuji,“ odpovídá. Podle Hospodářských novin by se měl ucházet o funkci odborného náměstka pro evropskou sekci na ministerstvu zahraničí.

„V současné době není ani pozice, která by se týkala mého budoucího působení, vypsaná, ale zvažuji nejrůznější varianty, jak bych mohl dál efektivně působit v zájmu zahraniční politiky České republiky. Než ale dojde k nějakému formálnímu rozhodnutí, tak není co komentovat.“ Končit by měli i dva Chmelařovi podřízení. „Mohu jen říct, že na jejich místa už byla vyhlášena výběrová řízení, takže opravdu skončí,“ dodává Aleš Chmelař.  

Spustit audio

Související