Postoje německé politické scény k Evropské ústavě

Tak se v Berlíně setkal spolkový kancléř Gerhard Schröder s italským ministerským předsedou Silviem Berlusconim. Na schůzce se dohodli, že budou v Bruselu prosazovat přijetí Evropské ústavy, tak jak byla navržena Konventem. V případě, že nedojde ještě ke kompromisu, pak jsou obě země, ale také zřejmě Francie, rozhodnuty riskovat neúspěch konference. Do května by byl ještě čas se o nové Evropské ústavě dohodnout, tvrdí Berlín a připomíná, že ústava musí být přijata do voleb do Evropského parlamentu příští rok v červnu.

Diplomatické aktivity před bruselským summitem pak neustávají. V úterý odletěl na několikahodinovou návštěvu Paříže spolkový kancléř Gerhard Schröder, kde jednal o společném stanovisku Německa a Francie v Bruselu s francouzským prezidentem Chiracem. Rozpory mezi oběma politiky se neočekávají. Doposud měla totiž Francie i Spolková republika na budoucí uspořádání Evropské unie vždy stejný názor. V německém hlavním městě se ale nevylučuje, že rozhodnutí o stanovisku spolkové vlády padne nejpozději ve čtvrtek, kdy se v Berlíně sejde spolkový kancléř Gerhard Schröder s polským prezidentem Alexandrem Kwasniewskim.

Polsko a Španělsko patří totiž k nejostřejším kritikům nynějšího návrhu Evropské ústavy. Na základě dohody zemí Evropské unie z francouzského Nice z roku 2000 mají mít Polsko a Španělsko, které mají dohromady 80 milionů obyvatel, stejný počet hlasů, 29, jako Německo, které má dokonce o 2 miliony obyvatel více než Španělsko a Polsko dohromady. Spolková vláda se rovněž domnívá, že by se neměl zvyšovat počet komisařů Evropské unie z 15 na 25, aby tak každá země měla v Bruselu svého komisaře. A když už, pak by se nejpozději v roce 2009 měl počet komisařů snížit opět na 15 a měli by ve funkci rotovat, aby na řadu přišla každá z členských zemí unie.

Navíc se v Berlíně prosazuje také názor, že by usnesení v Evropské unii měla být přijata kvalifikovanou většinou těch zemí, kde žije 60 procent obyvatel členských zemí. Pozice spolkové vlády je v Bruselu také o to silnější, že má podporu i opozičních křesťanských demokratů. Předseda evropského výboru Spolkového sněmu, křesťansko-demokratický poslanec Matthias Wissmann, to jasně vyjádřil ve stanovisku, které bylo právě zveřejněno. Naopak se proslechlo, že spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer by nebyl proti kompromisu, který by vycházel kritikům návrhů ústavy Evropské unie, k nimž v mnoha otázkách patří také Česká republika, vstříc.

A tak se nyní ve Spolkové republice s napětím očekává, co summit v Bruselu přinese a zda umožní budoucí konstruktivní práci Evropské unie.

Vnitropoliticky je pozornost upřena na vysokoškoláky, na situaci německých vysokých škol. Téměř ve všech univerzitních městech Spolkové republiky protestují vysokoškoláci proti snižování rozpočtu na univerzity. Jejich protest je někdy téměř originální. Tak v Berlíně protestovali vysokoškoláci na jedné z nejživějších tříd města, na Kurfürsterdammu, nazí. Nazí studenti pronikli nedávno ve Frankfurtu do budovy, kde se konalo rozlosování mistrovství světa v kopané a nazí byli i demonstrující vysokoškoláci v Oldenburgu. Nahota byla symbolická.

Svlékají z nás poslední košili, skandovali demonstrující a kritizovali tak jak spolkovou vládu, tak vlády spolkových zemí. Protesty studentů nejsou zcela neoprávněné. Tak spolkový ministr financí Hans Eichel škrtl vysokým školám v rozpočtu na jejich výstavbu 135 milionů euro a spolková ministryně vědy Edelgrad Bulmahnnová dalších 84 milionů. U vysokých škol chtějí šetřit také spolkové země. V Hesensku se škrtal rozpočet pro vysoké školy o 35 milionů, Dolní Sasko 40 milionů 600 tisíc a Berlín o 75 milionů euro. V Bavorsku snížili rozpočet pro vysoké školy o 5 procent, pro univerzitu v Mnichově to znamená ztráta zaměstnání 200 lidí a to na univerzitě, která podle právě zveřejněného průzkumu dosahuje z německých univerzit největší úspěchy ve vědeckém bádání před Humboldtovou univerzitou v Berlíně. A kolik vydává stát za vysokoškolské studium? Nejvíce stojí studium medicíny, 253 tisíc 210 euro. Na druhém místě pak informatika 108 tisíc 710 euro.