Postoj Američanů a Britů k Iráku

28. březen 2003

Současná válka v Iráku vyvolala celosvětově zvýšený zájem veřejnosti o zpravodajství. Zvedly se náklady tištěných deníků a vzrostla poslechovost rozhlasových zpráv. Většina z nás si nenechá ujít ani pravidelné zpravodajské relace v televizi. Sledujeme válku v přímém přenosu. V porovnání s minulými konflikty mají totiž nyní reportéři větší přístup k bojovým jednotkám, mohou hovořit s vojáky v první linii a na vlastní oči sledovat například bombardování Bagdádu.

Zásobují nás, čtenáře, posluchače a diváky obrovským množstvím informací. A my se je nad stránkami novin, u rozhlasových přijímačů a před televizními obrazovkami snažíme nějak zpracovat a vytvořit si na věc vlastní názor. Dodejme, že často s velkými obtížemi. Od začátku konfliktu prošlo celosvětové veřejné mínění určitým vývojem a v souvislosti s tím se do velké míry proměnil i tón názorových stránek některých novin. Podívejme se blíže na Velkou Británii a Spojené státy, země, jejichž vojáci se přímo účastní bojů v Perském zálivu.

Jak si ve svém nejnovějším vydání všiml britský týdeník Economist, podporovalo na začátku tohoto roku útok proti Iráku jen 13 procent Britů. Oproti tomu je dnes celých 56 procent obyvatel Britských ostrovů přesvědčeno, že zahájení ofenzívy proti Iráku byla správná věc. Ještě v únoru se v Londýně při protiválečné demonstraci sešel jeden milion pacifistů. O pár týdnů později, 22.března, jich na stejném místě bylo možno napočítat jen asi 100 000 až 400 000. Také některé ostrovní deníky, jako například Daily Mail či Mail on Sunday, které ještě nedávno brojily proti válce, dnes plně podporují vojenské úsilí spojenců sesadit režim Saddáma Husajna.

Na druhé straně Atlantského oceánu byla podpora pro vojenskou akci proti bagdádskému režimu od začátku irácké krize vysoká. A i po více než týdnu válčení se zdá, že velká část Američanů svého prezidenta v otázce Iráku podporuje. Přesto rapidně poklesl počet těch, kteří jsou přesvědčeni, že válka se vyvíjí dobře. Výsledky průzkumu, který provedl Pew Research Centre, ukazují, že zatímco se ještě třetí den války mezi optimisty počítalo více než 70 procent americké populace, bylo to o pouhé tři dny později jen necelých 40 procent Američanů. S tím nepochybně úzce souvisí těžkosti, s nimiž se při postupu na Bagdád setkaly spojenecké jednotky a odvysílané záběry zajatých amerických vojáků. Na něco podobného nebyla americká veřejnost připravena. A odpůrci války tak získali několik argumentů navíc.

Masové mírové demonstrace se v posledních týdnech konaly zejména v San Franciscu, Washingtonu a New Yorku. Před několika dny se další platformou pro vyjádření nesouhlasu s válkou v Iráku stalo také slavnostní předávání Oscarů. Navzdory přání pořadatelů dali během ceremoniálu najevo svůj názor například Michael Moore či Susan Sarandonová. Pozadu nezůstávají ani hvězdy showbusinessu - na trhu jsou již první protiválečné písně. Proti vojenské operaci v Iráku jejich prostřednictvím protestují Madonna, Beastie Boys a řada dalších. Otázkou však zůstává, zda v těchto případech nejde spíš než o prezentaci vlastního názoru o vykalkulovaný marketingový tah.

Většina obyvatel Spojených států si ale podle všeho nadále přeje vítězství spojeneckých jednotek nad iráckými vojáky. Jak předpovídá již zmíněný týdeník Economist, je možné, že pokud v Bagdádu dojde ke krveprolití a velkých ztrátách na životech, posílí tábor pacifistů. Stejně tak je ale podle něj možné, že Američané budou v tomto případě požadovat ještě tvrdší postup proti silám Saddáma Husajna.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio