Postmiloševičovská Jugoslávie pravděpodobně končí

Nové volné soustátí pod názvem Srbsko a Černá Hora však nejspíš vznikne bez otcovského dohledu jugoslávského prezidenta, který si od své iniciativy sliboval i zvýšení popularity v nadcházejících volbách do úřadu prezidenta srbského. Jen několik málo hodin před konáním oficiální schůzky vzkázali premiéři republikových vlád federálnímu prezidentovi, že už se dohodli a že mu kopii společného návrhu posílají stejně jako EU na vědomí a že je tedy zbytečné se scházet, když čtyři z pěti signatářů březnových dohod tento návrh textu ústavní charty podporují.

Místopředseda srbské vlády a Koštunicův nejvážnější kandidát na funkci srbského prezidenta Miroljub Labus navíc označil schůzku na pozvání u prezidenta už před tím za politický cirkus. Návrh by teď měla posvětit komise politických expertů, po té ratifikovat parlamenty obou republik a nakonec i parlament Jugoslávské federace.

Teoreticky by to mělo být jeho poslední hlasování, v jehož průběhu by musel z vůle lidu sám sebe zrušit. Koštunica tak byl odstaven od řešení problému v jeho nejkritičtější a nejsledovanější chvíli. Nemůže se příliš spoléhat na podporu diplomatů EU, která už od března naléhala na co nejrychlejší přijetí ústavní charty. Je těžké si představit, že by se unie v této situaci pokusila nějakým způsobem zvrátit společnou vůli obou republikových vlád jen proto, aby mu vyhověla. Mnohem pravděpodobnější tedy je, že se k věci jasně nevyjádří a počká několik týdnů, které zbývají do prezidentských voleb v Srbsku.

Pokud Koštunica vyhraje, přestane být prezidentem Jugoslávie, ale do exekutivních rozhodnutí Srbska nebude mít jako republikový prezident možnost příliš zasahovat a pokud prohraje, jeho vliv bude výrazně omezen. Problém tedy bude z pohledu EU vyřešen: komise právníků, ve které pod jejím patronátem zasedali zástupci federace a obou republik se od března nikam nedostala. Gesto republikových vlád dalo tedy Koštunicovi i EU jasně najevo, kdo je v této chvíli pánem situace. Jejich dohoda vyřešila i dosud největší kámen úrazu a to otázku způsobu volby poslanců do parlamentu společné unie.

Zastánci černohorské samostatnosti se zasazovali o to, aby poslanci jmenovali republikové parlamenty ze svých řad, Srbsko dávalo přednost přímým parlamentním volbám. Podle pondělní dohoda si může každá republika svobodně zvolit způsob, jakým místa v parlamentu unie obsadí. Vojislav Koštunica v úterý sice prohlásil, že iniciativu, která by dosáhla dohody - cituji - v kruhu menším, než předepsaném Bělehradskou dohodou - konec citátu, nemůže přijmout, protože jak řekl, nás dostala zpátky na úplný začátek jednání.

Zřejmě si však nevšiml, že novou dohodu podepsali čtyři z pěti signatářů březnové Bělehradské smlouvy, jeho podpis je jediný, který chybí. Podepsali všichni ti, jejichž úřady a funkce budou i po změně ústavy něco znamenat. Funkce jugoslávského prezidenta ve své dnešní podobě je jediná, která uvedením dohody mezi oběma republikami zmizí i se svým držitelem.