Postmiloševičovi socialisté mají nového šéfa.

Za 16 let své existence mají srbští socialisté teprve svého druhého předsedu. Od vzniku strany v roce 1990 až do své smrti ve vězení haagského tribunálu jím totiž, navzdory svému uvěznění v roce 2001 byl letos v březnu zesnulý Slobodan Miloševič. Právě jeho myšlenky slibuje následovat i nový šéf strany Ivica Dačič. I když jde v tuto chvíli spíše o rétorické cvičení. Píše se rok 2006, Miloševič je mrtev a války v bývalé Jugoslávii skončily. Socialisté se několik měsíců nemohli na svém novém vedení domluvit. Vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 21. ledna příštího roku dalo věci do pohybu.

Strany se většinou, až na ultranacionalistické radikály shodují na tom, že by se země měla postupně integrovat do Evropské unie. Pro je i Socialistická strana. Všichni hovoří o hospodářských reformách a slibují občanům prosperitu a zlepšení životní úrovně. Hlavními tématy předvolebního boje ale zůstávají. Tedy budoucnost Kosova a případ Mladič. Ivica Dačič v projevu po svém zvolení prohlásil, že Kosovo musí zůstat součástí Srbska a to za každou cenu, ozbrojený odpor nevyjímaje. Trochu přestřelil, což byl nucen přiznat i v rozhovoru pro bělehradskou rozhlasovou stanici B-92.

" Víte, když jsem mluvil o Kosovu, neřekl jsem nic jiného, než to, co běžně říkají nynější prezident a premiér Srbska. Nedělitelnost Srbska a Kosova koneckonců schválili v referendu o nové ústavě i občané."

To je pravda. Každá z významnějších stran totiž odmítá na rozdíl od většinových Albánců nezávislost Kosova. Ivica Dačič se ve skutečnosti nedomnívá, že by Srbové, kteří nemají nad Kosovem žádnou kontrolu, mohli doopravdy odtržení separatistické provincie zabránit se braní v ruce.

" Z naší armády se ve skutečnosti stalo seskupení civilistů, kteří buď perou v nemocnici špinavé prádlo, nebo se jiným způsobem snaží splnit brannou povinnost. I kdyby Srbsko chtělo pozdvihnout zbraně, neměl by za současné situace kdo bojovat."

Druhým klíčovým bodem, někdy dokonce označovaným jako číslo jedna je případ Ratko Mladič. Nový předseda socialistů tvrdí, že otázky na toto téma je zbytečné v tuto chvíli pokládat.

Kvůli neúspěšnému pátrání po bosensko srbském generálovi Mladičovi Evropská unie přerušila s Bělehradem asociační jednání. To je předstupněm vstupních rozhovorů do Unie. Integraci Srbska s ní mají ve svém programu jak Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče, tak i Demokratická strana Srbska premiéra Koštunici. Vydání Mladiče, podmínku znovuzahájení jednání však nikdo z výrazných uskupení neslibuje. Socialisté s vydáváním tribunálu, pokud se obviněný nerozhodne odejít tam sám, odmítají. Své protivníky ústy nového předsedy Ivici Dačiče v této souvislosti obviňují z neupřímnosti a licoměrnosti.

" Kdo by sliboval zatčení Mladiče během předvolební kampaně? Všichni říkají, že musíme vstoupit do Evropské unie. Ale kdo ho tedy zatkne? Nynější garnitura to nedokázala a žádná strana to ve svém programu nemá."

Už v žádném případě tak nehodlají učinit představitelé Radikální strany. Její předseda Vojislav Šešelj, který je v současné době rovněž v Haagu, šéfuje své straně z vězení, podobně jako se to kdysi snažil dělat Miloševič. Ve svém vzkazu straně Šešelj říká-cituji: " Sázíme na ideu Velkého Srbska a našich tradic. Evropská unie a NATO jsou našimi přirozenými nepřáteli." Jako alternativu navrhuji integraci s Ruskem a ostatními východoslovanskými pravoslavnými státy.

Šešelj drží v Haagu už třetí týden protestní hladovku. Nyní je pod kontrolou lékařů z Ruska a Francie. No a co se týče Srbů, radikálové mají podle něj bojovat za to, aby se součástí jejich země znovu staly dnes části Bosny a Chorvatska, tedy absolutně nereálný požadavek. A Kosovo? To pro něj není otázkou. Všichni, kdo vůbec začali se zahraničím jednat o jeho budoucnosti, včetně prezidenta a vlády, jsou podle Vojislava Šešelje zrádci. Pokud bude Kosovo prohlášeno nezávislým, měl by Bělehrad přerušit diplomatické styky s těmi státy, které by separaci uznaly.

V Srbsku se blíží střetnutí mezi relativně umírněnými stranami a extrémními nacionalisty. Socialisté se nyní dají řadit někam do středu těchto tendencí. 21. leden příštího roku, tedy volby, budou pro zemi v každém případě klíčovým datem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .