Poradkyně na látkové pleny: Dnes už neplatí - odmočit, vyprat, vyvařit, pověsit, vyžehlit a složit
Boom tzv. látkování přišel zhruba před pěti lety. Díky látkovým plenám lze prý ušetřit až 17 000 korun ročně. Co se během let změnilo a jaké jsou trendy v péči o dětské pozadí?
„Používáme pouze jednorázové plenky. Jsme taková cestovatelská rodina a i z mé pohodlnosti je to jednodušší mít plenky jednorázové, protože mám strach i z těch látkových. Neznám to,“ popisuje matka osmiměsíční holčičky svou zkušenost v pořadu Zaostřeno.
Jednorázové plenky byly vymyšleny proto, aby usnadnily práci maminkám. Zastánci tzv. "látkování" tvrdí, že bavlněné nebo bambusové plenky jsou pro jejich děti zdravější, protože jsou prodyšnější. Jednorázové plenky jsou prý směsicí umělých materiálů, které pocházejí z ropy. Navíc můžou obsahovat naftalen, latex nebo chlór, kterým se plenky bělí. Rodiny jich také spotřebují velké množství – podle odhadů skončí v koši při jednom dítěti až 1,5 tuny použitých jednorázových plen. Kritici látkových plen naopak tvrdí, že se musí častěji vyměňovat a že objemný látkový balík batole brzdí v pohybu a ovlivňuje jeho motorický vývoj.
Látkové maminky
Podobnou zkušenost, respektive nezkušenost, popisuje více rodičů. Jednodušší je plenku vzít a vyhodit ji. Velkou roli hraje také čas. Na straně druhé stojí často jako argument proti používání jednorázových plen finanční zátěž. Vzhledem k jejich spotřebě jsou totiž drahé. A spotřeba je skutečně ohromující – dle ekologů v případě použití jednorázových pro jedno dítě vznikne až 1,5 tuny odpadu.
„Vyhovují nám z ekologického hlediska, je to úspora financí a také proto, že mám radši miminko v látce,“ popisuje jiná matka svou zkušenost s látkovými plenami.
Za vynálezce jednorázových plen se označuje americký chemický technolog Victor Mills, který jednorázové pleny představil v roce 1961. Předtím je testoval na svých vnoučatech. Svému vynálezu dal jméno pamper – což znamená v překladu hýčkat nebo rozmazlovat.
Kliknutím si poslechněte celý pořad o dětských plenách v pořadu Zaostřeno. V rozhovoru s místopředsedkyní praktických odborných lékařů Gabrielou Kubátovou, se kterou natáčela autorka pořadu Veronika Hlaváčová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
