Populační exploze v muslimských zemích končí. Ideálem je rodina se dvěma či třemi dětmi

6. listopad 2017

Muslimské země trpí populační explozí. Každá rodina má nejmíň deset dětí a z přelidněných zemí se pak vydávají cestou nelegální migrace do Evropy. Tyto často opakované pravdy ale už nějakou dobu pravdou být přestávají. Většina arabských zemí totiž právě zažívá demografický přechod. Ideálem se stává rodina se dvěma nebo třemi dětmi a porodnost výrazně klesá.

Dozvuky populační exploze minulých desetiletí ale ještě nějakou dobu cítit budou. Příkladem za všechny je Egypt. Počátkem 70. let minulého století měl 30 milionů obyvatel. Dnes se egyptská populace blíží 100 milionům. Porodnost ale už delší dobu klesá a nejnověji klesají i absolutní počty nově narozených.

„Mám dva kluky a jednu holku. Víc dětí už nechci. Chtěla jsem hlavně dceru, a tu teď mám. Já sama jsem ale ještě ze sedmi dětí.“ Paní Gamálát žije v chudinské čtvrti Káhiry. Do školy nechodila, číst a psát neumí a trošku se za to stydí. Možná i proto jí leží na srdci, aby její tři děti vystudovaly.


Dvě děti úplně stačí. To naše třetí, to už byl omyl. Člověk dneska musí víc plánovat, kupovat oblečení, platit školy. Dřív byl život jednodušší a levnější. Moderní technologie všechno zkomplikovaly.Husajn

„Dneska rodiče chtějí, aby se jejich děti učily v lepších školách, aby studovaly na univerzitě. Mají proto třeba jen dvě, tři děti, aby měli sílu je vychovat a aby byli schopní zaplatit jim studium.“ Paní Gamálát říká, že všichni lidi kolem ní dnes mají dvě nebo tři děti. Průměrná egyptská rodina se tak velmi přiblížila rodině západního typu.

Tradiční pojetí dětí jako pracovní síly v rodině už moderní společnost i v Egyptě překonala. Náklady na život ve městě navíc vyžadují, aby i ženy chodily do práce a nezůstávaly takzvaně doma u plotny. Paní Gamálát pracuje jako uklízečka na studentské koleji. Plat manžela – truhláře je v přepočtu necelé dva tisíce korun.

Městský trend míří na venkov

Porodnost se ale nesnižuje jen v Káhiře. Městský trend pomalu následuje i egyptský venkov. Paní Sabrín drží v náručí několikaměsíční dítě. „Mám dvě dcery a syna a takhle to stačí. Tady na vesnici jsou lidé, kteří mají hodně dětí, a jsou i rodiny, kterým dvě stačí. A podle mě je to tak lepší. Můžu jim dát lepší výchovu i vzdělání. Určitě je lepší mít dvě, než třeba pět.“

Vyvolávání trhovců patří ke koloritu káhirských ulic

Sabrín je přitom v domácnosti, do práce ženy tady v malé vesnici v Horním Egyptě nechodí. Manžel Husajn dělá traktoristu: „Dvě děti úplně stačí. To naše třetí, to už byl omyl. Člověk dneska musí víc plánovat, kupovat oblečení, platit školy. Dřív byl život jednodušší a levnější. Moderní technologie všechno zkomplikovaly,“ říká s troškou, ale opravdu jen troškou nadsázky devětadvacetiletý Husajn.

Náboženství nehraje v plánování rodiny roli. Úplně stejně k němu přistupují jak egyptští muslimové, tak i křesťané. A navíc jak islámské instituce, tak i koptská církev svorně tvrdí, že plánování počtu dětí a používání antikoncepce je správná věc a že vede ke zvýšení kvality života rodiny i celé společnosti.

Děti už nejsou pracovní síla

Za početnými rodinami v Egyptě stála v minulých dobách mnohem víc ekonomická nutnost a zvyky, než kázání v mešitách či kostelech. Děti bývaly přínosem jako pracovní síla v tradičním hospodářství. Při dnes povinné školní docházce a zákazu dětské práce se ale pohled na početné potomstvo mění.

Egypt

Kulturní normy zase diktovaly, aby v rodině byl nejméně jeden syn. Toho moc chtěl i třicetiletý Badawí, který žije v hornoegyptské vesnici se svou rodinou: „Upřímně, nejdřív jsem si přál mít syna. Bůh mě obdařil nádhernou dcerou. A tak jsem prosil Boha dál o syna, a nakonec měla manželka takovéhle břicho a měli jsme trojčata.“ Dnes má Badawí s Núrou dětí pět, ve vesnici jsou tak ve své generaci s tolika dětmi spíš výjimkou.

Badawí je z jedenácti dětí, měl sedm bratrů a tři sestry. Další generace na vesnici, tedy Badawího vrstevníci, už prý mají v průměru děti tři. Žena Núra je po trojčatech rozhodnutá podstoupit sterilizační zákrok, aby už další neplánované překvapení nepřišlo.

Antikoncepční prostředky jsou v Egyptě běžně k dostání a jsou dotované. Vládní a nevládní instituce se snaží šířit osvětu, aby je lidé hlavně ve venkovských oblastech také běžně a správně používali. Oproti rozšířeným představám nemá s antikoncepcí a plánováním rodiny žádný problém ani jedno z hlavních egyptských náboženství, tedy islám a ortodoxní křesťanství.

Jaký je pohled jednotlivých náboženství na antikoncepci a na potraty? A prospívá omezení porodnosti ekonomice, nebo jí to naopak škodí? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>
autor: mac
Spustit audio